Josef Beneš
[Short articles]
-
Spřežek typu Malypetr je v češtině velmi málo. Svým původem jsou to rozvité výrazy, jejichž první část zachovala starší tvar (ovšem s příponou zkrácenou, kdežto v lidovém jazyce se jinde měnila koncovka příd. jmen určitých i kvalitativně, na př. malý — malej, malé — malý). U několika svých žáků v Soběslavi jsem nalezl v písemné práci zajímavý příklad podobný. Užívali podst. jména noveleto a skloňovali je 2. p. noveleta, 3. p. noveletu atd. Jeden z nich na př. napsal: »Na Smrtelnou neděli chodí děvčata s noveletem. Je to nastrojená loutka, která má značit příchod jara a nového léta. Při tom zpívají: „Noveleto, noveleto, kdes tak dlouho bylo? U studánky, u rukánky, nohy, ruce mylo.“« (Tuto říkanku zapsal K. J. Erben v Prostonárodních českých písních a řikadlech« v podobě poněkud jiné: »Ó Maria! ó Maria! Kdes tak dlouho byla? U studýnky, u rubínky ruce jsem si myla atd.« Co je to rubínka nebo rukánka, nevíme.)
Naše řeč, volume 18 (1934), issue 6-7, p. 217
Previous Magor
Next Několikerý požár