[Short articles]
-
(K. F.) Slova magor ‚pomatenec‘, magorka ‚nemocniční světnice pro pomatence‘, magořit ‚bláznit‘ vznikla, pokud je nám známo, nedlouho před válkou. Za války, kdy mnoho lidí, aby se vyhnulo službě vojenské, simulovalo duševní choroby, se stala v obyčejném hovoru výrazy velmi běžnými. Vznikla lidovou etymologií. Bylo a je slovo fantasmagorie ‚čarovný obraz, přelud‘, slovo složené z řeckého podst. jména stř. r. fantasma ‚strašidlo, (strašidelná) představa‘ a z odvozeniny řeckého slovesa agoráomai ‚veřejně mluvím‘. Toto slovo si lidové myšlení české rozložilo v známé slovo fantas, rodu mužského (»chytal se ho fantas«), a ve zbytek magorie. Kdo trpěl »magorií«, byl »magor«. K tomuto novému základu přitvořeny pak odvozeniny další.
Naše řeč, volume 18 (1934), issue 6-7, p. 217
Previous Kocanda
Next Josef Beneš: Malypetr