»Balboův let«

[Drobnosti]

(pdf)

-

(Z. V.) Pochybujete o tom, že tvar »Balboův« ve větě »Balboův let do Ameriky stál více než 15 milionů Kč« je správný. Právem. Onen tvar vznikl snad z dobrého úmyslu, ze snahy o zřetelnost, ale je chybný. Vlastní jména románská na -o skloňujeme podle vz. had, tedy k 1. pádu Balbo zní 2. p. Balba, 3. a 6. p. Balbovi, 4. p. Balba, 5. p. Balbe n. Balbo, 7. p. Balbem, a tak tvoříme i příslušná přídavná jména přivlastňovací, tedy Balbův let, Balbova eskádra, Balbovo vítězství. Tvar »Balboův« je stejně nesprávný jako tvary Annunzioův »Triumf smrti«, Ariostoův »Zuřivý Roland«, Corregioova »Svatá noc«, Poloův »Milion«, Tassoův »Osvobozený Jerusalem« atp. místo Annunziův, Ariostův, Corregiův, Polův, Tassův atp. Je sice pravda, že na oněch správně tvořených pádech není dobře znát, jakou koncovku má příslušné jméno podstatné v 1. pádě, ale zrovna tak je tomu i při některých podstatných jménech českých. Je na př. přídavné jméno Peškův ze jména Pešek, Peška, Peške či Peško? Záleží-li v takovémto případě na tom, aby bylo vidět, jakou [215]podobu má vlastní jméno v 1. pádě, upravíme větu tak, aby se v ní ono jméno objevilo v nominativu. — Mimochodem podotýkáme, že tvar »Balboův« by byl správný, kdyby se týkal známého španělského conquistadora jménem Vasco Nuňez de Balboa, který r. 1513 objevil Tichý oceán a zabral jeho břehy pro Španělsko. Ve větě uvedené nahoře ovšem o tomto Balboovi není řeči.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 6-7, s. 214-215

Předchozí Atlas

Následující Beringrová