Republika Československá

[Drobnosti]

(pdf)

-

(F. B., A. S., F. J. a j.) Sešlo se nám v poslední době několik dotazů, jak psáti správně jméno naší republiky a země i jiná přídavná jména zeměpisná. Zdá se, že je dnes v těchto věcech nežádoucí zmatek. Ředitelství jedné pražské školy měšťanské si stěžuje, že žáci teď mají dokonce učebnice s dvojím pravopisem: v jedněch se příd. jména zeměpisná píší šmahem písmenem velkým, v jiných zase písmenem malým. NŘ. přinesla o této věci stručný výklad v roč. 15, 1931, 146 a ani dnes nelze na něm nic měnit. Stále ještě platí zásada, že příd. jména odvozená od vlastních jmen zeměpisných píšeme písmenem malým, a jen tam, kde se takové příd. jméno samo stane vlastním jménem, píšeme je písmenem velkým. Arci jako všude jinde i zde jsou hranice mezi těmito dvojími příd. jmény velmi široké a nelze se vyhnouti jistému kolísání. Avšak spojení jako okres pražský, okres smíchovský, kraj mělnický, občan budějovický, řečiště vltavské a pod. nepokládáme za vlastní jména, a proto oba jejich členy píšeme písmenem malým. U názvů země Česká, [95]země Moravskoslezská, země Slovenská, republika Československá zavedly československé úřady psaní s velkým písmenem u příd. jména, t. j. prohlásily je za názvy oficiální, a tedy za jména vlastní. Proti tomuto ustanovení nelze nic namítat, neboť takováto obecná změna pojetí není ve vývoji jazyka a jeho pravopisu nic nemožného ani nebývalého. Potíž je v tom, že dosavadní Pravidla čes. pravopisu a mluvnice, jichž dnes užíváme, nemohly se dosud této nové zvyklosti úřední přizpůsobit a učí stále ještě způsobu staršímu. Odtud vznikají ony rozdíly a nesrovnalosti v dnešní pravopisné praxi. Ale lze se jim i dnes vyhnouti, nebudeme-li zatím způsob, psáti přívlastky u jmen zeměpisných písmenem velkým, rozšiřovati ze spojení země Česká (nebo Česká země), země Moravskoslezská, země Slovenská, republika Československá na spojení jiná, v kterých pojetí vlastního jména dosud neproniklo, na př. okres pražský, okres mladoboleslavský atd. Především spisovatelé školních učebnic by měli dbát jednoty v této věci, neboť nikde neškodí pravopisné a jazykové odchylky tolik jako ve škole.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 3, s. 94-95

Předchozí Půlden

Následující Spojka -li