„Roentgenův“ a „roentgenový“
Jiří V. Klíma
[Articles]
-
Náhodný objev německého fysika Roentgena měl veliký a pronikavý význam pro lékařství, jež používajíc paprsků Roentgenových, upravilo si objev původně fysikální pro své výzkumy a svá pozorování. Zavedeno prosvěcování živého těla paprsky Roentgenovými, orthodiagrafie, teleroentgenografie a p., vznikla i samostatná věda roentgenologie, zaznamenávající a srovnávající výsledky veškerého badání paprsky Roentgenovými. Pro všecky tyto práce se v jazyce našem ustálil již jazykový zvyk. Říkáme »roentgenovati«, užíváme výrazu »roentgen« nejen pro známý soubor přístrojů, potřebných při vyšetřování paprsky Roentgenovými (lékař si pořídil roentgena, má ve své ordinaci roentgena), nýbrž v nemocnicích a sanatořích nazýváme roentgenem i místnost, v níž se vyšetřování provádí (pan professor je v roentgenu). V obojím případě potuchlo a vymizelo již úplně povědomí, že roentgenovati souvisí s osobním jménem objevitele Roentgena, roentgenovati a roentgen jsou již výrazy pro postup a methodu vědecké práce, pro soubor přístrojů, zkrátka pro věc, nikoliv již pro osobu. Od těchto obecných slov byl již jen krůček k tomu, aby bylo utvořeno i přídavné jméno, zahrnující a vystihující pozorování a výzkumy paprsky Roentgenovými, a prof. Syllaba zavedl nové adjektivum »roentgenový«. Tam, kde Němci užívají v duchu svého jazyka složenin, a to nejen Roentgenstrahlen, ale i Roentgenforschung, [269]Roentgenuntersuchung, máme my v duchu svého jazyka prozkum roentgenový, nálezy roentgenové (t. j. nálezy paprsky Roentgenovými), léčbou roentgenovou (t. j. léčbou paprsky Roentgenovými) a p. Podstatu věci nejlépe objasňují vlastní slova prof. Syllaby: »Methodika vyšetřování paprsky Roentgenovými, jak si ji moderní lékařství vypracovalo, není již methodikou Roentgenovou, na př. o princip orthodiagrafie Roentgen nemá přímých zásluh, orthodiagrafie není methodou Roentgenovou. Chceme-li tedy použíti slova, které by upomínalo na osobu objevitelovu a souviselo při tom s obecným názvem již vžitým, nezbývá než užíti o příslušných lékařských methodách, nálezech a výzkumech přídavného jména »roentgenový«.«
Snad bylo by se možno pozastaviti nad koncovkou -ový, pro niž u adjektiv odvozených od jmen osobních není nasnadě obdob;[1] v lékařství jen »lidový« tvar »bilrotový« batist, nebo lidové názvy ulic v Praze a v předměstích, Myslíková, Vodičková, v Žižkově Husová, Havlíčková, Milíčová a na Vinohradech Perunová, Máchová. Na případech těch a podobných vidíme, že adjektivní zdloužení koncovky podle sklonění složeného vzniká přirozeně všude, kde pohasíná povědomí přináležitosti přídavného jména přisvojovacího k jmenované osobě, kde se již přídavné jméno necítí jako přisvojovací. Tak vzniklo i přídavné jméno »roentgenový«. A ježto vyhovuje jazykové potřebě odborníkově a není proti němu závažných námitek filologických, lze uvítati nové slovo pro obecný pojem lékařský.
[1] Obdobné případy, kdy od vlastního jména, vzatého za jméno obecné (appellativum), bylo utvořeno přídavné jméno příponou -ový (jako Roentgen — roentgen — roentgenový), jsou na př. tyto: šrapnelová palba (od šrapnelu, který má jméno po svém vynálezci, angl. plukovníku Shrapnellovi), batistový šátek (z batistu, pojmenovaného takto po prvním výrobci této tkaniny Baptistovi Chambrai), gobelinová výzdoba (od gobelinu, jehož vynálezcem je Pařížan Jean Gobelin), lloydový parník (majetek společnosti toho jména, jehož někdejší nositel, Eduard Lloyd, měl koncem 17. stol. v Londýně kavárnu, která byla zároveň jakousi loďařskou bursou), bojkotové hnutí (od bojkotu, opatření nazvaného takto po Jamesi Boykottovi, † 1897, správci irského hrabství Mayo, který byl dán irskou ligou v klatbu, takže mu nikdo nepracoval a nikdo se s ním nestýkal), mansardová střecha (prý podle franc. stavitele François Mansarda, † 1666), silhouettový obrázek (podle gener. kontrolora a pozdějšího ministra Štěpána de Silhouette † 1757) atd. Red.
Naše řeč, volume 1 (1917), issue 9, pp. 268-269
Previous Václav Flajšhans: Jazykové desatero
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1