Časopis Naše řeč
en cz

Kocanda

[Drobnosti]

(pdf)

-

(E. H.) O tomto slově vykládala NŘ. 8, 1924, 26 a podle jejího výkladu není slovo kocanda z Gottseidank (ani ovšem z Gott sei da), nýbrž je utvořeno příponou -nda od slovesa kocati. Označovaly se jím hospody, kde se kocá, t. j. tlachá (tak vykládal toto slovo už Fr. Bartoš v Dial. slov.). Jiný možný výklad vychází ze slova kotec, značícího kramářskou boudu, a vyslovil jej už Jungmann v svém slovníce. Pod heslem kocanda vedle jiných významů uvádí, že se tímto slovem označoval »trh, který se držívá někde před velikým trhem, na větším díle na předměstí. Odtud jméno hospody předměstské, ku př. v Litoměřicích«. Jungmannův výklad doslova přejal Kott 1, 715 a také NŘ. l. c. jej připomíná. Třetí výklad konečně naznačuje J. Zubatý v NŘ. 14, 1930, 111. Pomýšlí na příbuzenství slova kocanda se slovy jako kucmoch, kucl, kucouch, kocouch, kucanda, kucat se, kuckati se a pod., jejichž základ je v něm. kotzen n. kutzen a jež vesměs označují věci, které mohou vzbuzovati tělesné a také duševní nechutenství. K nim se řadí i sloven. jméno Kuckovo (Kuckov?), značící malou, těsnou místnost; je to žertovné pomístní jméno, jako Pomykov, kde člověk neví, kudy kam, Vystrkov, Hajany, Nemanice a pod. Snad tedy i místní jméno Kocanda, jímž se označují také odlehlé samoty, hospody a pod., patří k této rodině.

Naše řeč, ročník 17 (1933), číslo 6-7, s. 220

Předchozí Alois

Následující Lidová rčení

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1