[Short articles]
-
Toto rčení je v češtině nesmyslný germanismus (in hohem Grade), jak každý pozná, hledí-li si jasně uvědomiti jeho význam: »ve stupni« nic není, musili bychom říkati aspoň »na stupni«. »Na vysokém stupni« samo sebou by nebylo rčení nemožné (Veleslavín má na př. rčení »na nejvyšším stupni cti a slávy státi«); ale zvláště ve spojeních se jmény přídavnými, jak se »u vysokém stupni« obyčejně říká (u vysokém stupni citlivý, ctižádostivý a pod.), zní i »na vysokém stupni« v češtině příliš strojeně (»u vysokém stupni citlivý« nám zní lépe, protože z toho nevědomky slyšíme německý vzor). Našim předkům stačívalo a prostému venkovanu posud stačí na př. velice, tuze, nadmíru, z míry atp.
Naše řeč, volume 2 (1918), issue 5, p. 154
Previous X.: Řezati a — pilovati
Next Úředník