Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic

Karel Pittich

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Zdeněk Kalista, Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic, zrození barokního kavalíra. — Všem čtenářům, kteří znají proslulou Pekařovu »Knihu o Kosti« a dopisy paní Zuzany Černínové, zavděčil se Zdeněk Kalista svou velikou a krásně vydanou knihou o panu Humprechtovi. Odborná kritika jistě ji po zásluze ocení, ale i prostý čtenář přečte ji s užitkem a s radostí a bude vděčen za poučení historikovi a za zajímavé podání básníkovi, který tu na nejednom místě přichází k slovu. Ale některé věci kalí radost z krásné Kalistovy knihy. Autor tu důsledně užívá slova přirozeně místo ovšem; přirozeně že užil jsem také fondů (12), jsem zavázán přirozeně všem pánům ředitelům archivů (13), přiklání se přirozeně k bludům (22), reflexy tohoto ovzduší zasáhly přirozeně i v osudy dvora (36), získával přirozeně v svrchovaně nesnadné situaci (40), proměny přirozeně nemohly zůstati bez účinku (108), tím více přirozeně byl postižen poddaný (129), přirozeně že za takových okolností (131), nemělo by přirozeně smyslu (138), co platí o německém prostředí, platí přirozeně tím více u nás (155), byli tu přirozeně především jeho rodiče (156), kde přirozeně není mnoho místa (159), spor postupoval přirozeně pomalu (260). A potom, co tu je cizích slov! Nejenom běžných, jako struktura, zkonstruovati, komplikovati, these, transkripce, variace, verse, realita, interpretace, nobilita, dramaticky pointující episoda, aplikace, existuje kontinuita, reservoir latentní energie, princip morální kontinuity (to všechno na prvních 25 stranách knihy), ale i takových, která jsou méně běžná, zcela zbytečná a nepěkná: apostatoval ke katolictví (50), konvertoval ke katolicismu (39), typicky arivistní prostředí (54), v tváři těchto arivistních typů (54), hlavní moment v kalkulu revolucionujících spiklenců (54), poslední zůstává pro určení kulturní orientace irrelevantní (91), brzy po svém zatčení konvertoval (95), vzdálil se terroiru, z něhož vyšel (198). — Některým Kalistovým větám je dost těžko rozuměti. Na str. 108: nejvíce jsou až dosud frekventovány vědeckými pracovníky selské dějiny pobělohorské. Líčení rodinného prostředí zanechalo osudům jeho řadu problémů, jež tyto měly svým dalším vývojem vyřešiti. [61]— Slovosled bývá leckde u Kalisty nepřirozený. Na str. 40: kteří by byli zatěžovali ji v jejím postupu svou nepevností, místo: kteří by ji byli svou nepevností v jejím postupu zatěžovali.

Naše řeč, volume 17 (1933), issue 2, pp. 60-61

Previous Jiří Haller: Elektrotechnický slovník

Next Z našich časopisů