Roubík, roubíkem zacpati ústa

X.

[Drobnosti]

(pdf)

-

O takovémto zacpání úst roubíkem dočítáme se přes tu chvíli v denních časopisech, ale představa roubíku jest pisatelům velmi nejasna. Uvádívají, že lupič zacpal přepadenému ústa roubíkem z »kapesního šátku«, roubíkem »z punčochy — z hadru«. Ale roubík jest něco pevného, tuhého, dřevěného. Každý snad ví, co znamená roub, roubovati strom. Roubíkem dále nazývá se kolík, kterým se zatahuje, utahuje snop. Roubíkem se divokému koni násilně utahuje ná[154]hubek, až koutky pysků jeho vzhůru sevře. Roubíkem se uzavírá petlice na dveřích. A posléze tedy jest roubík dřevo, jímž se někomu ústa rozvírají, aby nemohl mluviti a křičeti. Roubík je — podle Jungmanna — vše co roubíku podobné, kolík, ein Stab, Pflock, Stange (kurze). Ze všeho toho vyplývá, že je nesmyslné mluviti o roubíku ze šátku, punčochy, hadru. Těmito věcmi sice mohou se ústa ucpati, ale roubíkem naopak se rozvírají, když se roubík vrazí kolmo mezi zuby, čelisti nebo pod jazyk a mezi patro. Schumlaný šátek nebo kus hadru není roubíkem.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 5, s. 153-154

Předchozí Pohřížiti

Následující X.: Řezati a — pilovati