Elektrotechnický slovník
Jiří Haller
[Posudky a zprávy]
-
Elektrotechnický slovník. Vydal Elektrotechnický svaz československý v Praze. ČSN.-ESČ. 94. V září 1932, 370 stran norm. A5. Za 60 Kč (pro členy ESČ.).
Tento nový slovník odborný je dílo dlouholeté práce, k níž se spojili znalci elektrotechnického oboru se znalci jazyka. ESČ. se snažil vytvořiti dílo po všech stránkách dokonalé, přes to však pokládá toto vydání toliko za počátek slovníkové práce a vyzývá všechny lidi dobré vůle, aby mu podávali návrhy na opravy a doplňky pro vydání příští. Slovník obsahuje asi 2000 názvů; nevyčerpává tedy celý obor elektrotechnický, ale naléhavá potřeba praxe si vyžádala, aby se s vydáním nečekalo až na úplné sebrání materiálu, neboť to je práce ještě na celá léta (podobný slovník anglický má také jen asi 1900 pojmů, polský 1000, francouzský 500). Účel tohoto díla není toliko podat sbírku materiálu, nýbrž má platnost normativní, a proto je Československá společnost normalisační prohlásila za československou normu. Domníváme se, že se zavděčíme svým čtenářům, když jim o tomto vzorném díle podáme zprávu, hlavně ovšem o jeho stránce jazykové.
Základem práce byl anglický elektrotechnický slovník, vydaný v Londýně r. 1926. Tak zajistil ESČ. spojitost českého slovníku se snahami mezinárodní elektrotechnické komise (IEC.), která už několik let pracuje o slovníku mezinárodním rovněž na základě uvedeného slovníku anglického. Vedle norem ESČ. obsahuje Elektrotechnický slovník i výsledky práce rozličných komisí ESČ., jichž se účastnili jednak příslušné úřady a instituce svými zástupci (ministerstvo nár. obrany, obchodu, pošt a telegrafů, školství a nár. osvěty, veřejných prací, Elektr. podniky hl. města Prahy, Čs. radioklub), jednak odborníci vědečtí i praktičtí. Látka je rozvržena podle odborů a podána je tak, že k termínu českému je připojen termín polský, anglický, francouzský a německý. Pod čarou jsou hojné vysvětlivky a podle potřeby se text doplňuje i obrázky. Úplné abecední seznamy všech českých i cizích termínů usnadňují hledání. Na závěrek je otištěn klasický článek V. Ertla České názvosloví elektrotechnické, uveřejněný původně v Elektrotechnickém obzoru 15, 1926, 829—833 jako »odpověď filologa« na několik článků elektrotechnických odborníků. Názvy polské, anglické, francouzské a německé, které jsou do slovníku pojaty, nemůže ESČ. arci pokládat za součást své normy, přes to však i jim byla vě[24]nována velká péče a byly prohlédnuty odborníky příslušných jazyků. Celý slovník posoudil a opravil jazykový znalec ESČ. dr. B. Havránek, profesor Masarykovy university v Brně. Máme tedy před sebou dílo opravdu kritické, věcně i formálně dokonalé; ba i vnější úpravu třeba zvláště pochválit, neboť k úhlednému normalisovanému formátu se druží i praktické rozdělení a krásný tisk.
Jeden z hlavních odborných spolupracovníků Elektrotechnického slovníku, prof. české techniky v Brně ing. V. List, napsal v »Elektrotechnickém obzoru« 21, 1932, 747 n. několik poznámek k tomuto slovníku, poučných zejména tím, že upozorňují na jazykové novoty a úpravy, které nová norma zavádí a které by jinak ušly těm, kdož nejsou s dosavadní elektrotechnickou terminologií obeznámeni. Tak byla cizí slovesa na -isovati zjednodušena tím, že se vynechala cizí část přípony, na př. magnetovati, synchronovati, magnetující cívka a pod.; některé útvary s -is- ovšem zůstaly, zvláště přejatá substantiva s příponou -isace, na př. magnetisace, polarisace, elektrisace a j., a také na př. sloveso polarisovati ve spojení polarisované relé (srov. s tím polské názvy namagnesovać, magnesowanie, synchronizovać, polaryzacja, elektryfikacja, polaryzowany przekaźnik atd.). Stejně nebylo možno do všech důsledků provést rozlišení jmen vlastností od označení zjevu, činnosti nebo měrné hodnoty příponou -nost (na př. indukčnost-indukce, srov. pol. indukcyjność-indukcja), neboť v některých případech se proti této snaze stavěl zvyk už příliš silný (na př. při slově účinnost, pol. sprawność, které znamená »poměr výkonu k příkonu«, něm. Wirkungsgrad, Nutzeffekt). Nový je název isolační hmoty isolant (dielektrikum; starší názvy isolátor, isolace se opouštějí); utvořen byl patrně podle francouzského termínu isolant (pol. materjal izolacyjny, něm. Isolierstoff). Podle polského vzoru se zavádějí nová slova bočník a odporník; slovem bočník (pol. bocznik) se má nahradit název šunt, který má v jazyce neodborném význam pohrdavý, a odporník (pol. opornik) vedle výrazu reostat má rozlišovati vlastnost nebo část (»odpor«) a celý přístroj. Pro anglický termín fading je nalezen dobrý překlad chabnutí (pol. zanikanie, franc. évanouissement). Nově byly utvořeny názvy vůdčí kontrolér a mnohonásobný kontrolér (pol. nastawnik sterowniczy, n. wielokrotny, angl. master controller n. pilot-controller, franc. contrôleur pilote, c. à commande multiple, něm. Meisterkontroller, Vielfachkontroller atd.). Do normy se zavádí také [25]do nedávna odmítaný výraz uzemnění (nikoli uzemění, srov. NŘ. 16, 1932, 191 n.) a s ním zároveň sloveso uzemniti (pol. uziemienie je též utvořeno podle něm. Erdung; angl. earth, earthing n. ground, grounding, franc. mise à la terre); vedle něho se však ponechává jakožto termín odborný i perifráze spojení se zemí. Něm. termín Erdleiter n. Erdungsdraht (angl. earth wire, ground wire) se překládá zemní vodič (pol. przewód uziemiający; franc. název je nejdelší: fil n. conducteur de mise à la terre).
Ze slov nově zaváděných anebo upravovaných uvádí prof. List ještě výrazy pronikání nebo prosakování, kterými se označuje ucházení proudu isolací; dosavadní název svod nebyl dost určitý a snadno sváděl k omylu, neboť se jím jinde nazývá vedení k zemi, srov. hromosvod a pod. (polský název zní upływność, angl. leakage, franc. fuite; něm. je nejdůkladnější: Isolationsfehler). Slovo kontakt má označovati jen předmět, na př. opalovací kontakt, dveřní kontakt a pod., kdežto stav se vyjadřuje slovem dotyk, na př. vrchní, postranní nebo spodní dotyk (tohoto rozlišování v jiných jazycích není). Napětí u trojfázového proudu se nazývá napětí linky nebo napětí sdružené (pol. napięcie linjowe, něm. verkettete Spannung, Linienspannung), místo výrazu napětí fázové se zavádí termín napětí uzlové n. napětí k uzlu (pol. napięcie gwiazdowe). Obtížné bylo najíti vhodné výrazy pro fáze elektrického výboje: tichý výboj — korona — sršení — trsový výboj — proužkový výboj — přeskok. Do této stupnice nebylo pojato slovo záření, neboť je lépe ponechati je na označování všeobecného zjevu fysikálního (záření tepelné, energetické, optické atd.). K srovnání uvádíme také stupnici polskou: wyładowanie (něm. Entladung) ciche, w. świecące n. korona, w. snopiące, snop, w. smuźyste (něm. Streifenentladung), przeskok. Některé výrazy byly upraveny ve významové dvojice (protiklady), na př. činný — jalový (činné napětí — jalové napětí, pol. napięcie czynne, n. bierne), předstih — dostih (pol. wyprzedzenie — opóźnienie, něm. Voreirung — Nacheilung, franc. avance — retard, angl. lead — lag), nadproud — podproud (pol. nadmiarowy — niedomiarowy, něm. Überstrom — Unterstrom, franc. surintensité — sous-courant, atd.) přepětí — podpětí (pol. przepięciowy — opadowy n. zanikowy, něm. Überspannung — Unterspannung) atd.[1]
[1] Dvojice nadproud = podproud, přepětí = podpětí nepokládám za šťastné.
Naše řeč, ročník 17 (1933), číslo 1, s. 23-25
Předchozí Věra Vášová: Brus a ženy
Následující Redakční rada Naší řeči: † PhDr. Jaroslav Dvořáček
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1