Časopis Naše řeč
en cz

Z našich časopisů

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Časopis Naše úřední čeština otiskuje ve 4. a 5. čísle letošního ročníku velmi zajímavé výsledky ankety o úřední mluvě. Redakce tohoto časopisu chtěla přímým dotazem zjistit, jaký ohlas má její působení v našich úřadech a jak se přední představitelé našich státních a veřejných úřadů dívají na snahy o očistu a vytříbení české řeči úřední. Za tím účelem požádala vynikající veřejné pracovníky, aby jí odpověděli na tyto otázky: 1. Co soudíte o jazykové správnosti v úředních písemnostech? 2. Jaké máte v té věci zkušenosti a jak lze této správnosti dosíci? 3. Co učinil nebo co podniká Váš resort a úřady Vám podřízené v tomto oboru? 4. Jak pohlížíte na činnost Naší úřední češtiny a jaká máte přání stran její další práce? Z odpovědí, které dosud byly otištěny, je vidět spontánní souhlas se vším, co se dosud na očistu úřední češtiny podnikalo, a zároveň opravdovou vůli, podporovat hmotně i mravně každou snahu, která vede ke zdokonalení úřední mluvy. Tohoto zadostiučinění Naše úřední čeština za svou dlouhou, neúmornou a nadšenou činnost plně zasluhuje. Jako ukázku názorů na jazyk, jak se projevily v této anketě, vybíráme aspoň věci nejvýznačnější.

V odpovědi kancléře JUDr. Přemysla Šámala čteme: »Každá snaha o očistu státního jazyka je dobrá, každý praktický prostředek vítán. Tedy i Váš časopis. Správně jste řekli v článku, v němž vzpomínáte osmdesátých narozenin presidenta republiky, že je třeba prováděti heslo odrakouštění i v naší úřední češtině. Jak důsledně a vytrvale, ukazuje Váš program a desítiletá záslužná práce. Má-li však býti Váš boj úspěšný, je třeba posily na všech stranách. Proto jsem učinil opatření, aby Váš časopis byl odbírán a čten i v našem, celkem malém úřadě. A to je to nejdůležitější, čeho je třeba Vašemu listu: aby byl všude odbírán a opravdu čten. Účinek se pak již dostaví sám.« — Přednosta vojenské kanceláře presidenta republiky, brig. generál ing. Silvestr Bláha, napsal: »Armáda svým vojenským názvoslovím rozhojnila slovník československého jazyka. Vedete-li k tomu, aby se správně užívalo nových nebo obnovených slov, a snažíte-li se zároveň z naší úřední češtiny vymycovati všecko, co ji znešvařuje, co ji hyzdí a porušuje, je to práce veliká a záslužná. Konejte ji dál úspěšně svou lidovou metodou.« — Z obsáhlé odpovědi ministra zemědělství Bohumíra Bradáče vyjímáme aspoň tyto věty: »Základním předpokladem nápravy a očisty úřední češtiny je dobré školní vzdělání. Škola musí každému vštípiti takové znalosti a takový cit pro správnou češtinu, aby mohl odolávati pozdějším opačným vlivům. Prohloubením školního vzdělání po této stránce se zlepší všeobecně náš spisovný jazyk, a to se projeví i v naší úřední češtině. Očekává-li se, že nápravu zjednají především aprobanti úředních spisů, zapomíná se při tom, že se při [188]chvatu úřední práce nemohou dostatečně věnovati opravám chyb jazykových. Na zlepšení úřední češtiny zajisté již působí jazyková správnost všeobecných norem (zákonů, nařízení, rozličných vyhlášek). Dobře by se osvědčily i vhodné pomůcky, z kterých by se mohlo úřednictvo v pochybnostech poučiti o tom, co je jazykově správné a co je chybné... Jsem si vědom toho, že žádná taková pomůcka slovníková nemůže býti úplná, neboť jazyk se stále vyvíjí a stále se vyskytují nové chyby. Proto je třeba časopisu, který by mohl sledovati vývoj jazyka a vhodně a taktně upozorňovati na chyby často se vyskytující. Po této stránce zajisté záslužnou práci vykonala Naše úřední čeština, a bylo by si jen přáti, aby tento časopis byl v našich úřadech co nejvíce rozšířen a také skutečně čten.« — Za ministra zahraničních věcí odpověděl vyslanec PhDr. Kamil Krofta: »Nedbáním jazykové správnosti se projevuje nevážnost k tomu, co každý národ počítá mezi své nejvzácnější statky a co i velcí národové ošetřují a pěstují s úzkostlivou, ba nedůtklivou láskou, ale zároveň se jím otvírají dveře nepřesnému, věcně nesprávnému vyjadřování myšlenek, jež nejednou zaviňuje nepříjemné zmatky a nedorozumění. Není ovšem snadné dosíci jazykové správnosti v našich úřadech, kde valná část úředníků, zejména starších, byla zvyklá úřednímu jazyku německému. Ze zkušenosti soudím, že organisovati nějak v úřadech péči o správnost jazykovou, na př. zřizováním zvláštních referentů jazykových, kteří by přehlíželi a opravovali koncepty svých kolegů, nebylo by dobře možné. Ale přesvědčil jsem se, že nejvíce pro správnost jazykovou v svém úřadě může učiniti jednotlivec, který, maje arci sám potřebnou znalost jazyka, netrpí jazykových nesprávností ve spisech předkládaných jemu k schválení. Těšívalo mě, když jsem viděl, že se úředníci, mladí i staří, svědomitě vyhýbají jazykovým pokleskům, které jsem jim vytýkal, a že si znenáhla, ale někdy také velmi rychle zvykají psáti správně. Bylo by dobře podporovati tuto snahu vhodnými, prakticky sestavenými pomůckami, které by arci měly přestávati na vytýkání nesporných chyb a varovati se přílišného, neživotného brusičství. Naše úřední čeština vykonala a koná v tom oboru práci velmi záslužnou a bylo by si přáti, aby ji naše úřednictvo pilně čítalo a řídilo se jejími radami.« — V obšírné a věcné své odpovědi píše ministr pošt a telegrafů PhDr. Emil Franke, že jazykovou správnost úředních rozhodnutí a vyřízení pokládá za stejně důležitou jako stránku věcnou, a pokračuje: »Pokládám jazykově nedbalé nebo nesprávné úřední spisy nejen za známku neúcty k řeči jako nejvzácnějšímu duševnímu majetku národa, ale i za nedostatek úcty jak k sobě, tak k tomu, komu je vyřízení určeno, ať jde o jednotlivce či o celek, nemáme-li se při tom zmíniti též o těch, kterým náleží schvalovati návrhy úředních vyřízení, kteří však z rozmanitých příčin nemohou se vždy zabývati podrobně stránkou formální. S potěšením zjišťuji, že úředníci oboru, který spravuji, jazykové správnosti v úředních písemnostech věnují bedlivou [189]pozornost a usilují o to, aby úřední řeč byla očištěna od jazykových nesprávností... Vidím mnoho poctivé snahy a dobré vůle zvláště v tom, aby bylo vytvořeno úřední názvosloví v duchu jazyka a se zřením k jeho čistotě. První základ byl položen již v době Badeniových jazykových nařízení. Tenkrát se podjali úkolu, vytvořiti české poštovní názvosloví, čeští správní úředníci pražského poštovního ředitelství. Poněvadž bylo z taktických důvodů nutno, aby návrh byl hotov co nejdříve, možno jej posuzovati jen s hlediska tehdejších poměrů a nelze kriticky rozbírati některé jeho nedostatky a nehotovosti, nýbrž musíme vděčně oceniti dobrou snahu autorů příručky a ty věci, které byly základem další práce. Po převratě byla péče o úřední názvosloví mezi prvními úkoly poštovní správy. Nejhrubší omyly byly vymýceny hned a pak na četných poradách v ministerstvu pošt a telegrafů se usilovalo o to, aby se také ostatní úřední termíny shodovaly s vědeckým úsilím o správnost češtiny. Sestavené odborné poštovní, telegrafní a telefonní provozní názvosloví bylo r. 1925 předloženo univ. prof. dr. Emilu Smetánkoví, jenž je prozkoumal a učinil rozličné návrhy na další zlepšení. Ve zvláštní schůzi lexikografické komise České akademie věd a umění za předsednictví univ. prof. dr. Zubatého bylo znovu prozkoumáno celé názvosloví a kromě čtyř výrazů (provoz, doručiti, bezprostřední a tuzemsko) definitivně schváleno... Schválené názvosloví bylo vydáno tiskem a byli jím poděleni všichni referenti a všechny větší úřady, které mají písemná vyřizování. Správnosti češtiny se dbá nejpřísněji v úředním Věstníku ministerstva pošt a telegrafů, a mimo to je ustanoven referent, jenž může na telefonický dotaz kdykoliv uděliti radu o správnosti pochybných výrazů. Referent je v stálém spojení s redakcí Naší řečí, ke které se obrací v případech, kde může rozhodnouti jen filologický odborník. Tímto způsobem dosahuje poštovní správa, že se vžívá úcta k správné češtině a že náleží minulosti doba, kdy poštovní úřední čeština byla tepána v denních listech pro rozličné jazykové nešvary... Odpověděti na otázku, jak lze správnosti jazykové dosáhnouti, náleželo by podle mého mínění spíše odborníkům školským. Vždyť základy správné mluvě musí dát škola, úřad může dobrou snahu o jazykovou čistotu v úředních písemnostech již jen podporovati a povzbuzovati.« — Ministr obchodu JUDr. Josef Matoušek odpověděl: »Uvědomíme-li si, že velcí národové (Angličané, Francouzi, Němci atd.) mají dávno již ustálené a jazykově správné obraty v úřední řeči, kdežto my si je teprve tvoříme, pochopíme obtíže, s nimiž nutno pracovati při očišťování jazyka od cizích vlivů, zejména od germanismů, které jsou u nás ještě z dob rakouských zvláště zakořeněny. Zkušenosti poučují, že v úřední mluvě je především třeba dbáti stručnosti, jasnosti a srozumitelnosti. K tomu je ovšem také potřebí, aby každý úředník svou znalost řeči dále prohluboval a neustrnul jen na zbytcích vědomostí získaných ve škole.« — Ze všech dosavadních odpovědí mluví nepředstíraný zájem o jazykovou [190]stránku úřední činnosti a už to samo je velký krok k nápravě. Je třeba, aby tato dobrá vůle všude zatlačila povýšenou lhostejnost k jazyku a na pravou míru uvedla přemrštěné snahy o přímočarou a bezohlednou racionalisaci české řeči jednací. Právě dnes, kdy stabilisace našeho spisovného jazyka pokračuje rychlým tempem, je třeba zvlášť pevného úsilí, aby proud jeho vývoje zůstal čistý a rovný. Je-li nám mateřský jazyk opravdu pokladem, budeme si jej zajisté také chránit. Z projevů, které jsme tu citovali, může vyrůsti časem skutečná náprava české řeči úřední, neboť není proč pochybovat o jejich opravdovosti. Avšak některé různosti v názorech (na př. o významu, který mají pro jazykovou správnost úředních spisů podpisující přednostové), zdá se, ukazují, že dobrá vůle a snaha jednotlivců nepronikne obecně, dokud nebude podporována jednotnou a účelnou organisací očistné práce. A to jsou nám naše úřady stále ještě dlužny.

Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 6, s. 187-190

Předchozí Jaroslav Dvořáček: Racionalisace školství

Následující Refuge

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1