Přeprava

[Short articles]

(pdf)

-

Časopis Naše úřední čeština XI, 1932, 40 píše o tomto výrazu: »NÚČ. X, 1930, 172 vytkla toto slovo a vybídla pisatele zprávy, z níž bylo citováno, aby vyložil redakci důvody, proč ho užil. Pisatel se opravdu přihlásil a podal výklad zcela přesvědčující. V odborné terminologii železniční se podle něho přesně rozlišuje význam slov přeprava a doprava, a nelze proto nahrazovati jedno druhým. Doprava je služba administrativně technická a stará se o pohyb vozidel, přeprava je služba komerční a stará se o pohyb cestujících a zboží. Krátce možno říci, že doprava jezdí, kdežto přeprava vozí. Uznáváme po tomto výkladu, že služba železniční potřebuje rozlišovat ono dvojí pojetí dopravy a že musila slovu, kterého ve významu ‚přeprava‘ užila, teprve žádoucí smysl dát, neboť jazyk obecný oba ty pojmy nerozlišuje a nemá pro ně příslušný výraz. Slovo přeprava je teprve novočeské a opravdu mělo vždycky a má dosud smysl ‚přepravení přes něco, převoz‘ atd. Železniční správa může ovšem z nutných příčin technických dáti takovému slovu nový odstín významový, neboť každé slovo konec konců má ten smysl, který sami do něho vkládáme. Dokonce rádi přiznáváme, že železniční správa učinila v tomto případě velmi dobře, když zvolila slovo už žijící a nehledala výraz zbrusu nový. Takových slov se změněným významem, a to i slov velmi starých, je v každém jazyce mnoho. Říkáme na př.: kolek věci, která s kolíkem nemá už zhola nic společného, v docela novém významu užíváme slov uhlík, rozhlas atd. I výraz přeprava dostal v odborné mluvě železniční nový přesný smysl, a už proto nelze proti němu nic namítat, že je dnes už vžitý, jak nás poučil náš laskavý informátor. Při tom však zůstává pravdou, že v jazyce neúředním žije slovo přeprava s významem převezení, převážení; v této neshodě úřední mluvy s živým jazykem je jistá nesnáz, ale tomu se nelze vždy vyhnouti.«

Naše řeč, volume 16 (1932), issue 4, p. 128

Previous Nohama a nohami

Next Jaroslav Dvořáček: Nejčastější galicismy v novočeské skladbě, III.