Jos. Rejlek
[Drobnosti]
-
Literární doklady tohoto rčení jsou na př.: Jdi do Paďous! (Herzer, Českoněm. slovník). — Befedrung máš v paďousích (Rosůlek, Černožlutý mumraj, str. 279). — Zajímá mě výklad tohoto slova, ale nevím, jsem-li sám na správné cestě. Můj dědeček (narozený 1830) neříkal dnešnímu Sezimovu Ústí, nazývanému až do převratu Starým Táborem, jinak než Paďousy, obyvatelům pak Paďousáci. Obyvatelé Starého Tábora viděli v tom jméně urážlivou přezdívku. Jako student jsem dostal do ruky výroční zprávu táborského musea asi z let 1900—1904 a v ní jsem se dočetl, že na místech bývalého Sezimova Ústí, spáleného r. 1420 při založení nynějšího Tábora, vznikla časem vesnice zvaná Poděhusy, která teprve asi r. 1820 dostala jméno Starý Tábor. Tím jsem si tu věc vysvětlil. — V II. ročníku NŘ. na str. 251 píše dr. Hostaš při slově hřiště o Poděvusích na Horšovotýnsku. To mě přivedlo na myšlenku, neužívalo-li se snad slova Poděhusy — Podě(v)úsy pro stará zmizelá osídlení nebo později pro osídlení nová, vzniklá na místech osídlení dřívějších, a neznamenala-li tedy rčení »jdi do Paďous« původně ‚jdi do vesnice, která se ztratila (někam poděla)‘.
Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 3, s. 93
Předchozí Odprodati
Následující Pěšalec