[Short articles]
-
Tento obrat položil básník Josef Hora na začátek jedné své básně a bylo mu to vytčeno za hrubou chybu. Tato vazba se opravdu neshoduje s usem spisovným (věřím v Boha), ale u Jos. Hory se dá vysvětliti. V podřipském kraji, v němž Hora vyrostl, germanismus »věřiti nač« už úplně vytlačil vazbu »věřiti več«. Tak se tam obecně říká: já na Pána Boha věřím, věřím na čerta, věřím na strašidla, věřím na čarodějnice, na to já nevěřím (v podřipské výslovnosti zní sloveso ovšem vjéřim) a pod. V oné básni lze tedy viděti odraz živého usu básníkova. — Podřipský kraj není asi jediný, kde se vazba věřiti nač tlačí na místo vazby věřiti več. Znám ji také z Nymburska, a Kott IV, 630 cituje na př. ze Slezska: Nikdo se nezmaří, kdo na Boha věří, a z obecného usu: nevěřím na strašidla. Z Babičky B. Němcové (1855, 146) máme doklad: Já, milostslečno, nic na ně (lékaře) nevěřím.
Naše řeč, volume 16 (1932), issue 2, p. 64
Previous Pardubský
Next Oznámení