[Short articles]
-
(F. K.). 1. Českého slova, jež by tento pojem samo plně vystihovalo, neznáme. Velmi často stačí sloveso ‚pronésti, provézti (zboží)‘, podle potřeby s přídavkem ‚podloudně, bez cla‘ a p. 2. Pašovati se slovy příbuznými jsme vzali z němčiny (paschen; pašer n. pašerák = Pascher), Němci čerpali z franštiny nebo z vlaštiny (fr. passer, vl. passare ‚překračovati, na př. hranice, přepravovati něco‘; ve vulgární franštině, m. obvyklejšího faire la contrebande, faire entrer par contrebande, též ‚pašovati, podloudně pronášeti‘). Že by něm. paschen atd. pocházelo z hebr. pescha ‚přestupek, zločin‘ (Weigand), sotva kdo uvěří. 3. V době starší se ovšem u nás pašovalo také a byli stíháni zejména přespolní a cizí obchodníci, kteří se vyhýbali mýtu a clu; podle dokladů z 15.—16. stol. se tomu říkalo ob. projeti, projiežděti mýto (clo, komu s vozy), řidčeji provézti m., c, kde šlo o dobytek, také prohnati m., c. (k oběma rčením posledním v. na př. Brikcí z Ličska 65, 2, Koldín L, 12). Rčení projeti (= propašovati) statek (= zboží) objevuje se jen výjimkou, na př. r. 1497 v Arch. č. 10, 79.
Naše řeč, volume 12 (1928), issue 9, p. 216
Previous Košice
Next Praha-sever