Košice

[Drobnosti]

(pdf)

-

»Staré Košice (na Slovensku) až do XIX. storočia boly obtočené zo všetkých strán košicami (Scirpus [= skřípina, rostlina čeledi šáchorovilých]) porastenými [= porostlými] blatami. Najstaršia listina o Košiciach, vydaná Štefanom II. r. 1261, ich menuje: palus [= bažina] Blathan« (dr. J. Martinka, Almanach lit. odb. Mat. Slov. v Košiciach 1928, 177). ‚V Košiciach‘ by tedy bylo znamenalo pův. ‚v skřípinách‘; srv. t. 183 košičina = košicový porost (vedle slov pod. významu trslina, palčina, šarina, šašina, šachorina, sietina; také naše třtina = sloven. trstina pův. asi bylo slovo hromadné jako v slovenštině, ale nabylo významu, jaký nalézáme na stč. trest, 2. p. trsti = třti, sloven. trsť). V Čechách jsou jedny Košice u Malešova v okr. kutnohorském, druhé u Plané n. L.; bylo by zajímavé věděti, nelze-li z jejich polohy se domýšleti podobného pův. významu jejich jména, t. nejsou-li či nebývaly-li tam nějaké bažiny nebo aspoň zbytky něčeho takového. Kott, Př. 3, 606 má z Hoškova popisu podřečí polnického (Rozpr. III. tř. Č. ak. č. 21, 137) [216]jméno louky Košíčky; v tom by mohly vězeti pův. Košíčky tak, že by lidová mluva byla slovo nesrozumitelné přizpůsobila známým slovům košík, košíček. I slovo košička, jež má Kott t. 138 ze Slezska jako jméno řeřichy (patrně Nasturlium, rostoucí na bažinatých místech), snad by mohlo patřiti do této rodiny.

Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 9, s. 215-216

Předchozí Dubice

Následující Pašovati