Rozžehati

[Drobnosti]

(pdf)

-

(K. Š.) je tvar nesprávný místo rozžíhati. Sloveso, o něž tu běží, je opětovací tvar slovesa rozežhu, rozžéci, které bylo v nč. nahrazeno slovesem rozžehnu, rozžehnouti podle II. třídy. Tvary slovesa žhu jsou všechny (kromě infinitivu, který má kmen žeg-) z kmene ž’g-; proto podle jerového pravidla byly tu tvary žhu, ale rozežhu (z roz’ž’g-), žehl (z ž’gl’), rozžehl (roz’ž’gl’), žhla (ž’gla) a pův. asi také rozežhla (roz’ž’gla) jako všel, vešla a p. Sloveso opětovací je utvořeno z kmene žeg- zdloužením kmenové samohlásky e — ie — í (jako vyberu a vybierati, nč. vybírati a p.) a znělo tedy v starším jazyce žiehati, rozžiehati (sviecě rozžiehati kázala Pass. 380 a j.), v nč. žíhati, rozžíhati. Vedle toho bylo k slovesu rozžehnouti, rozežhnu utvořeno iterativum podle VI. třídy (jako pozdvihnu — pozdvihovati a p.) rozžehovati (oněm básniem, jimiž smilní viecě sě v svém smilstvě rozžehují Štít. uč. 5a), zažehovati a p. Matením obou forem opětovacích (rozžíhati — rozžehovati) vyskytuje se pak u spisovatelů neumělých také tvar rozžehati. Je to tvar chybný a papírový; v živém jazyce lidovém jsou jen tvary správné, žíhati, rozžíhati.

Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 7, s. 167

Předchozí Poslouchati něčemu

Následující Starozákonný