Časopis Naše řeč
en cz

Chloustná, Róžěná

[Drobnosti]

(pdf)

-

(V. B.) Podati spolehlivý výklad pomístných názvů ať dosud běžných či jen historicky dosvědčených je vždycky úkol velmi nesnadný (ne-li nemožný) bez dobré znalosti místních poměrů. K řešení takových úkolů jsou tedy povoláni na prvním místě znalci domácí. Pouhým jazykovým rozborem dospěje se velmi těžko k výkladu definitivnímu a naprosto spolehlivému. Jméno Chloustná (ulice), které se vyskytuje (za dnešní Klósná) v starých knihách boskovických, může souviseti leda se slovem chlust, které je onomatopoetická interjekce asi té platnosti jako žbluňk a které je také základem sloves chloustati, chloustnouti a p. Dále už možno jen hádati. Jak to bývalo v starých městech, bývala ulicemi často zlá cesta od louží, kalužin, stružek, v nichž bývala voda, ale také tekutiny jiné. Bylo-li toho snad v některé ulici přes míru, tolik, že člověk každou chvíli do něčeho chloustl, mohla snadno dostat taková ulice jméno od toho. To je najisto výklad pravděpodobnější, než že by chloust znamenalo »prýštiti ze země« a že by snad byla ona ulice dostala jméno od nějakého praménku, který tam ze země vyvěral. Od výkladu právě podaného nebude asi daleko k výkladu jména druhého. Je-li v starých knihách psáno ulice Rozienna, je to najisto slovo róžěná (ne tedy Roženná) = nč. růžová. Že by toto jméno pocházelo od základů z červeného křemenitého pískovce, kterému jižní Slované říkají rožen (Boskovice přece snad neleží v Jugoslavii?), je dohad velmi málo pravděpodobný. Takové Róžěné a Růžové ulice nebyly jen v Boskovicích, nýbrž i jiných městech (v Praze, na Mělníce a j.). A příčina pojmenování nebývala vždy od toho, že tam kvetly růže nebo že taková ulice voněla růžemi, nýbrž humor našich předků volíval taková pojmenování leckdy i z pohnutek ironických a z důvodů právě opačných. Že ulice v dobách dřívějších k takovému špičatému pojmenování dávaly příčin dost, je věc známá.

Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 7, s. 165

Předchozí Bůh

Následující Moje