Časopis Naše řeč
en cz

Jablonné

[Hovorna]

(pdf)

-

Žunkovičův výklad místního jména Jablonné, jehož se dovolává neznámý pisatel v »Nezávislých Listech« ze dne 15. pros. 1917 a na nějž nás upozorňuje čtenář »Naší Řeči«, jest osnován zcela v duchu výkladů Žunkovičových, spřádaných většinou z dohadů a z domněnek bez jakéhokoli podkladu vědeckého. Výklad jména Jablonné, který leží zrovna na dlani, nezdá se Žunkovičovi dost bystrým a duchaplným, a proto vyslovuje domněnku, že jména s jab- a jabl- (Jablonec, Jablunka, Jablunkov) souvisí etymologicky s jihosl. a polským slovem gabela (= clo, mýto) a že to tedy byla jména obcí pohraničních nebo celných. Při tomto výkladě mu ovšem nevadí, že obce toho jména jsou i uvnitř země (na př. Jablonná, stará ves u Neveklova a j.) a že za g, které je v polském slově gabela (podle Lindeho ze středolat. gabella, ital. gabella atd.), by nemohlo býti v slově českém j, nýbrž h, ať vycházíme už z tvaru polského (srov. gad — had) nebo z tvaru latinského (srov. paganus — pohan); jen ve slabikách ge-, gi- bývá v slovech českých z latiny přejatých (a to proto, že se i v středověké latině tak vyslovovalo) hláska j (angelus — anjel, registrum — rejistřík). Výklad Žunkovičův tedy vědeckého měřítka nesnese.

Stejně nemožná jest i druhá domněnka, v témž časopise vyslovená, že základem jména Jablonné jest něm. název Gabel. I kdyby nebylo té spousty českých jmen místních z téhož základu utvořených (Jablonné, Jablonec, Jablůnka, Jablůnkov, Jabloňov, Jabloňany atd.), nebylo by možno připustiti tohoto výkladu, neboť i německé g, kdyby bylo staré, měnilo by se v české h (srov. Graf — hrabě a j.), a kdyby bylo mladší, jevilo by se rovněž v jiném znění než j (srov. kamzík, kvalt a j.). Mimo to staré zápisy listinné, i z dob, kdy se české j v písmě latinském přepisuje literou g, píší tato jména místní zřetelně s i neb y, na př. Jarossowi Jabloni (Regesta I, 333, z r. 1227), Gallus de Yablonni (t. I, 576, z r. 1249). Vyslovovala se tedy tato jména místní odedávna s jabl-, a výklad z něm. gabel- je stejně nemožný jako z pol. gabela.

Jediné správný a možný výklad jména Jablonné jest právě ten, který je nejsnazší a nejzjevnější. Základem všech Jablonných v Čechách a j., rovněž tak všech Jablonců, Jablůnek, Jabloňovů atd., jest název stromu jablon (později jabloň); podle jabloňového stromoví dostaly jméno tyto osady (Jablonec u Plané slul podle Sedláčka něm. původně Apfelhaid), jako zase podle jiných druhů přezvány osady jiné, Březina, Hrušová, Višňová, Jesenice, Javornice atd. Jablonné slulo původně Jablonná (Alžběta z Jablonné Desky DE I, 233 a j.) a bylo utvořeno ze jména jablon týmž způsobem jako z podobných základů odvozená jména Březná, Jasenná, Javorná, Leštná (z léska = líska), Olešná, Smrčná, Topolná, Třemošná a j.; rodová koncovka těchto místních jmen (tvaru dobrá) se často měnila: byla Smrčná a později Smrčné (Černý — Váša 236), Višňové a zase Višňová (t. 175), Jasenná i Jasenný, Javorná i Javorný (Sedláček, Míst. slovník) atd., a tak také Jablonná, Jablonný i Ja[121]blonné, tvar nynější. Německý název Gabel pro Jablonné, právě tak jako Gablonz pro Jablonec nad Nisou i Jablonnou (u Přibyslavě) vznikl zkomolením českého jména, k němuž popudem bylo psaní těchto místních jmen v listinách starých také se začátečním g (Gablona = Jablonná, Gamolice = Jamolice, Garozlauicz = Jaroslavice a p.), tedy týmž asi způsobem, jakým vznikly německé názvy Gesirzen z Jezerce, Gewitsch z Jevíčko, Gabhorn z Javorná a p.

Že snad Jablonné kdysi bývalo městem celním nebo strážním atd., jest ovšem věc možná; ale jeho jméno s tím naprosto nijak nesouvisí.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 4, s. 120-121

Předchozí Čeněk, Hynek, Vítězslav

Následující Kancelář

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1