Časopis Naše řeč
en cz

Hřebečsko — Schönhengst

Antonín Profous, V. Šimák

[Články]

(pdf)

-

O původu tohoto jména, označujícího krajinu landškrounskou a sousedství, byla domněnka, že má základ v pěstování koní a je původu starého. Vskutku nikoli. Český název jest utvořen podle vísky ležící u Koclířova, daleko od Landškrouna, ale nikoli v době staré; teprve v Popise Palackého (1847) čteme vedle německého jména Schönhengst i české Ohřebec(?), nejspíše tehdy vymyšlené; toto jméno se poté opakuje v úřed. seznamu obcí z r. 1852. Již však r. 1854 v témž seznamu se objeví Hřebečov, rovněž tvar nový a nedoložený, obojí pak jméno — i chybné Hřebecov — se odtud udržuje. Bohužel obojí jest utvořeno špatně; proto navrhla Nár. j. severočeská správnější Hřebeč, což arci zase není nic jiného nežli přizpůsobený překlad německého Schönhengst.

Rozšíření tohoto jména na širší krajinu jest původu velmi mladého. Ale neodvozuje se po vesničce, jež se neobjevuje dřív než po r. 1620, nýbrž po vrchu Sch., jenž ční nad vesnicí a připomíná se po prvé r. 1398 v D. Z. olom. (Sentehengst; další tvary jsou Schindhengst, Schinhengst, Scheidhengst, Schadhengst, Šahinšt, Šadhenšt, Šadhyngst); původní forma tedy asi není Schön-, nýbrž Schind-. Vrch Sch. jest nejvyšší v celém pásmu, jež zde postupuje poledníkovým směrem na pomezí Čech a Moravy a pokračuje i dále, odlučujíc zejména v Čechách končiny landškrounské od západnějších českotřebovských.

Ještě v Sommrově Topografii r. 1837 není ani zdáníčka o tom, že by Schönhengst bylo jméno širší, krajinné. Toto přenesení názvu jediného vrchu, ležícího daleko na jihu, dá se vyložiti jen tak, že někdy později (po r. 1860), snad z potřeby školské, se rozšířilo jméno nejvyšší výšiny na celou vysočinu, a ještě později (po roce 1870), když se u Němců objevila z organisačních důvodů potřeba označiti jazykově ostrov landškrounsko-svitavský jednotným jménem, rozšířeno užívané již jméno pohoří (ležícího právě uprostřed tohoto ostrova) na celou krajinu.

[38]Objevuje-li se tedy od těch dob jméno Schönhengst na označení končiny, není jeho původ ani hospodářský, ani starý, nýbrž z doby nejnovější a ze zřetelů národnostní organisace německé. Jest proto radno upustiti též od názvu Hřebečsko. Nahradí jej mnohem líp Třebovsko (podle řek), jež docela pěkně zahrnuje obojí pomezí, české i moravské.

Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 2, s. 37-38

Předchozí Josef Brambora: Jen žádné -ání!

Následující Pavel Janota (= Václav Ertl): Duch Indie