Časopis Naše řeč
en cz

Hustopeče

[Hovorna]

(pdf)

-

(B. Ch. a A. V.) Výklad tohoto místního jména je v knize Černého-Váši, které se právě při jménech moravských nejčastěji dovoláváme (Moravská jména místní. V Brně 1907), poněkud zmatený. Při první zmínce o tomto jméně (str. 38) vykládají autoři, že jméno Hustopeč je jméno téhož tvaru jako jména Budeč (z Budek), Chromeč (z Chromek) a p., t. j. přivlastňovací přídavné jméno s příponou -j’, a že je odvozeno od osobního jména Uso-pek (snad přezdívky z ús = vús, vous + pek, které je v peku), které lidová etymologie proměnila později, spojujíc první člen z neporozumění s běžnějšími slovy ústa, hustý, v Ustopeč (1249 Uztopesch) nebo Hustopeč (1257 Hvztopetz). Jména tohoto původu jsou arci čísla jednotného. Při druhé zmínce (str. 162) řadí autoři jméno Hustopeče (Úso-peči) mezi jména obyvatelská, přezdívková, jako krch-lebi (Krchleby), boso-nozi (Bosonohy) a p. Taková jména ovšem bývají od původu pomnožná. Zněla-li přezdívka, jak vyloženo na str. 38, úso-pek, mělo by místní jméno utvořené z přezdívky obyvatelstva zníti spíše Úsopeky (Hustopeky), jako čes. Kotopeky a p. Protože však zní míst. jméno Hustopeče a p., bylo by třeba předpokládati přezdívku úso-peč, t. j. přezdívku úso-pek rozšířenou další příponou -j’ (dosti řídkou u takovýchto jmen) v úso-peč, obyvatelské jméno Úso-peči, místní Úso-peče. Jistoty z těchto výkladů Černého a Váši je se těžko dobrati. Že výklad první (z osob. jména Úsopek) správný asi není, viděti z toho, že jméno, o něž jde, bylo již v staré době čísla množného. Souditi z tvarů zapsaných v starých listinách, 1249 Uztopesch, 1257 Hvztopetz atd., a něm. Auspitz, že by mohlo býti staré Hustopeč čísla jednotného, bylo by nesprávné, protože se v latinských listinách uvádějí jména místní v tvaru odpovídajícím čes. genitivu (de Hvztopetz = z Hustopeč), i když podle kontextu nejde o genitivní tvar (in castro Hustopetsch). Právě tento latinský tvar býval pak často základem tvaru německého, jako zde Auspitz (a u jiných jmen s příponou -ice změněnou v němčině v -itz). Že jméno Hustopeče bylo od nejstarších dob čísla množného, toho doklady uvádějí Černý-Váša str. 174: do Hustopeč 1407, z Hustopeč 1480, pot Hustopečích 1566 atd. Jednotný tvar Hustopeč je původu novějšího a vznikl asi »úřední cestou« pod vlivem něm. Auspitz (jako mnohá jména něm. na -an m. -any). I když tedy původ jména Hustopeče není docela jasný, učinila Místopisná komise zcela po právu, zavedla-li úředně tvar Hustopeče, v Hustopečích, nejen proto, že je to tvar historicky správnější, nýbrž hlavně z toho důvodu, že [312]je to tvar dosud živý v lidu na jižní Moravě a u Valašského Meziříčí. Nejednala však po našem soudu správně, a to z týchž důvodů, že místo genitivu Hustopeč, který je starý a také dosud živý, stanovila genitiv Hustopečí. Jako šetříme dosud v Čechách tvarů z Kravař, do Rataj, z Košíř a p., bylo by bývalo lépe i zde zachovati tvar z Hustopeč.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 10, s. 311-312

Předchozí Hospodin

Následující Kalík, mikádo

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1