Madlo, mádlo

[Answers]

(pdf)

-

(10, 187) Slovo mádlo s význ. zábradlí u schodů, lávek, podezdívek, příkrých cest, hnojišť a p. je podle došlých zpráv známo v Pardubicích (Fr. K. Potěšil, říd. úč. v. v.; dnes se říká již obyčejně zábradlí), ve vsích v okolí Poličky (odb. uč. V. Tägl; v Korouhví u Poličky se říká také na př. »kluk se točí na mádleti«), v Rychnově n. Kn. (prof. dr. H. Vysoký), v Hrabanově a v několika přilehlých obcích v okr. šumperském v sev. Moravě (uč. M. Klimšová). V Poličce samé se tak říká vorku sbitému z trámů a prken a připevněnému k břehu potoka nebo rybníka, na němž klečící ženy máchají prádlo (p. Tägl). Týž tvar se objevuje i jako příjmení, na př. v Medlešicích u Chrudimě (p. Potěšil). P. stav. inž. Fr. Urban nás poučuje, že v pozemním stavitelství se madlo obecně říká ukončujícímu dřevěnému nebo železnému článku zábradlí po okraji schodů; často i ochranným mosazným tyčím, jež bývají přidělány na zdi ve schodištích a vestibulech (těm se však říká i ‚rukojeti‘). — P. inž. Urban nás také upozorňuje také na nové slovo oblaceniti v Nár. hospodáři Nár. listů ze dne 15. čna 1926 (hovězí maso oblacenilo). Snad to je chyba tisku m. oblacinělo; i to je zbytečná novota, stačí říci, že cena klesla, nebo po staru, že na mase spadlo a p.

Naše řeč, volume 10 (1926), issue 9, p. 285

Previous Ku

Next Nácestní stanice