[Hovorna]
-
(F. V.) Základem toho slova je lat. příd. jméno materialis; protože slova latinská přejímáme zpravidla přímo, měla by míti česká odvozenina tvar materiální, tak jako je reální, ovální (vejčitý), kolosální, horizontální atd. V tom tvaru také toho slova užíváme, mluvíme-li na př. o materiálním obchodě. Protože však mnohým lidem u nás je dnes jediným pramenem vzdělání němčina, ujímají se u nás v novější době místo náležitých tvarů s koncovkou -ální šmahem tvary s koncovkou -elní, která odpovídá německé koncovce -ell, napodobené ovšem zase podle franc. -el (kde je -el místo -al hláskoslovnými změnami franštiny odůvodněno). Proto dnes čítáme a slýcháme napořád: individuelní, originelní, specielní, oficielní atd., a kdyby Němci neříkali Naturalquartier, Realschule atd., snad bychom říkali také naturelní byt, reelní škola atd. Proti tomuto paušálnímu napodobování tvarů německých, kde můžeme tvořiti slova správněji podle vzoru původního, psala NŘ. hned 2, 159 a j.; nic nám nebrání, abychom neříkali originální, individuální, oficiální, speciální atd. Zpravidla je možno koncovky -elní, -ální vyměniti bez jakéhokoli porušení smyslu. Jen v některých případech příd. jméno s příponou -elní, byvši nově utvořeno podle slova německého, má užší význam než starší příd. jméno s příponou -ální. Nikdo neříká materielní obchod, originelní vína, reelní exekuce, ale mluví se o materielních výhodách (hmotných), o originelním nápadu (překvapujícím svou novostí), o reelním obchodě (poctivém, solidním) atd. Ale i ve všech těchto případech bylo by lze užíti širších tvarů s příponou -ální.
Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 8, s. 252
Předchozí Jiráskovi Psohlavci
Následující Myslivec