Běžný

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. K.) znamená především běžící, jsoucí v běhu. Proto nepokládáme za nesprávné, mluví-li se na př. o běžném platu (t. j. o platu, který stále někomu jde nebo běží), o běžném účtě (t. j. účtě, který není uzavřen, nýbrž běží dále) anebo i o běžném roce, myslí-li se jím rok, který je právě v běhu, který se ještě neskončil. Že se i v němčině (a j.) užívá téhož výrazu (laufend, franc. courant atd.) a že takovéto výrazy (zvl. účetnické) jsou jako mnohé jiné překlady výrazů cizích, na př. italských (conto corrente, anno corrente a p.), nemůže býti námitkou proti jejich správnosti, protože se českému způsobu vyjadřování nepříčí. Říkáme-li po svém, že léta běží, že plat někomu běží a p., nemůže býti chybné, mluví-li se o běžném (n. běžícím) roku, běžném platu, účtu atd. Co (ještě) běží, t. j. co dosud nezaniklo nebo nebylo zrušeno, to je v platnosti, v obyčeji atd. Tím nabývá slovo běžný dalšího významu, který je ve výrazech běžná mince, běžný výraz, běžná míra, běžná vydání atd. Jiným pojetím představy běhu (co běží, je rychlé a tedy obyčejně, jde-li na př. o výkon, málo důkladné nebo vůbec nevalné) dostalo slovo běžný význam ten, v němž užíváme dnes slova zběžný (flüchtig). Naši brusiči, jimž při slově běžný ve výrazech běžný rok a p. vadila shoda s něm. laufend, dovolovali užívati slova toho jen právě v tomto významu (patrně proto, že se tu nedá užíti něm. laufend), třebaže v tom významu nová čeština slova běžný již dávno neužívá (Zenkl i Mašín jej ovšem ještě uvádějí).

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 8, s. 249

Předchozí Augustin Jar. Doležal: Jaro

Následující Dbáti a jiné