Zádrhel

K. J.

[Short articles]

(pdf)

-

V »Letním houbaření«, feuilletonu od ředitele Jana V. z Finberka (Nár. listy 4. srpna 1926) stojí psáno: hřibu koloději úplně se podobá kovář (Boletus erythropus)… »Naprosto jedovatý, kováři laikovi zdající se podobati, je kříšť.« Těžko pochopiti, proč kříšť není »zdající se podobati« ševci laikovi, bednáři laikovi, každému laikovi, proč jen právě kováři laikovi. Ještě obtížněji bude uvěřeno kříšti, »zdajícímu se podobati« laikovi, zvláště když se bude zdáti podobati kováři. Naprostá zůstává arci jedovatost kříště; pouhé jeho sousedství otrávilo i sloh, skladbu věty, jejíž stavba připomíná svévolné bizarní zkrouceniny ze studentského slangu, do něhož patřil i překlad německého: der sein sollende — mající bejcí.

Naše řeč, volume 10 (1926), issue 8, p. 236

Previous Nadání, nadace

Next Augustin Jar. Doležal: Jaro