Vzpomínati

[Answers]

(pdf)

-

Jeden vynikající český kritik a spisovatel, jinak velmi dbalý své formy, napsal v časopiseckém článku o vzniku své knihy i tuto větu: »Tato smutná prázdnota, jež nadchází (!) po dokončení každé knihy vzpomíná mi dob, kdy jsem dřel na maturitu.« Je to zjevné zmatení dvou výrazů významem načisto různých: vzpomínati čeho a připomínati někomu něco. Také franština má podobné dva výrazy: se souvenir de quelque chose a rappeler qch à quelqu’un. Vazby souznačných výrazů se souvenir de qch a se rapeller qch se v běžné, konversační franštině matou a říká se také »se rapeller de qch« (je me rapelle de lui). Ale žádný Francouz pod sluncem si nesplete slovesa souvenir a rapeller a nenapíše na př. »cela me souvient du temps où…« místo »cela me rapelle le temps où…«) a pod. Kdyby takovou větu napsal český spisovatel na př. ve francouzském résumé svého článku, strhli by jistě všichni frankofilové a frankomanové, co je jich po Čechách, pokřik, jak se může opovážit takový člověk psáti francouzsky takovýmto způsobem, a náš spisovatel by byl zahanben do nejhlubších základů své duše. Proč se však nikdo nepozastaví a proč se český autor nezardí nad tím, když chybu navlas téhož rázu spáše v svém vlastním mateřském jazyce?

Naše řeč, volume 10 (1926), issue 7, p. 224

Previous Štrapáce

Next Josef Zubatý: Nemohu za to