Časopis Naše řeč
en cz

Chrániti

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. V.) znamenalo asi původně skrývati něco u sebe, zvláště s tím úmyslem, aby o to člověk nepřišel; proto také někteří vykládači hledají spojení slovesa chrániti se slovem chrám = dům, světnice, komora atd. Z tohoto výrazu se pak vyvíjejí různé významy zúžené jako pohřbívati (rus. choroniť, pochoroniť), chovati u sebe a živiti (csl. chrana = pokrm), pečovati oč, brániti atd. Původní vazba slovesa chrániti byla asi akusativní (csl. chraniti zakon’, rus. choroniť deňgi, srbchorv. hraniti selo atd.); tak ještě v starší češtině: aby vyprostil ot smrti duše jich a chránil jě ot hladu ŽKlem. 32, 19. Také v nč. mívá sloveso chrániti, znamemá-li »něco (pečlivě) skrývati«, vazbu akusativní; na př.: jistě svatě chráníte v paměti srdce svou první lásku, Havlíček v Č. včele 1846, 233 a j. Když se však změnou významu sloveso chrániti sblížilo významem se slovesy jako brániti, hájiti, stříci atd., přizpůsobilo se jim i vazbou a předmět ochrany se vyjadřoval genitivem; na př.: hospodin zástupů chrániti bude lidu svého Kral. Zach. 9, 15.; chrániti budu města tohoto t. 2. Král. 19, 34. Věc, od které hrozilo nebezpečenství předmětu chráněnému, vyjadřovalo se tak jako u sloves brániti, stříci a pod. buď předložkou od (představa vzdalování) nebo předložkou před (představa utíkajícího před někým); na př. aby (andělé) od outoků satanových chránili Komen. Janua (u Jungm.), častěji však: aby (břečťan) zastěňoval hlavu jeho a chránil ho před horkem Kral. Jon. 4, 6. Tyto vazby [186]se dochovaly i do nové češtiny; na př.: Václav II. mohl tím důrazněji chrániti Polska Pal., Radh. 2, 506; všelicos, čeho ani chrániti nechci před zapomenutím t. 3, 257 a j. Ale jako u slovesa hájiti a jiných sloves nezvratných, proniká i u slovesa chrániti v živém jazyce i u dobrých spisovatelů vazba akusativní; na př.: tvá nech víra mou též chrání Sládek, Bás. 105; na ohníček, jejžto kámen ze země rostoucí od větru chránil Čelak., Selanky (Dennice 1825, 157); ó by Bůh je chránil a sílil Jir. 14, 83; křídlo jeho bylo vždy pohotově chrániti dítě před nehodou Němc., Sp. 6, 313; k předložkám od, před se přidružuje předl. proti: však lid jej chránil proti všemu zlému Vrchl., Zlomky ep. 100. S pronikáním akusativu na označení předmětu chráněného ujímá se pak u slovesa chrániti genitiv na označení věci, od které se něco chrání (gen. odlukový); na př.: chraň mne Bůh i té myšlenky Pal., Radh. 3, 76; rač těžkých snů nás chránit, Spasiteli! Sládek, Bás. 89. Oporou této vazby je i vazba zvratného chrániti se: toho se chraň! Při vazbě »chrániti koho před čím« máme představu spíše kladnou, zabezpečení, krytí a p., při vazbě »chrániti koho čeho« spíše představu zápornou, odvrácení, zbavení, nedopouštění a p. Trvati na tom, aby se i dnes ještě po slovese chrániti užívalo jen genitivu na vyjádření předmětu chráněného (chrániti Prahy před nepřítelem), bylo by těžko.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 6, s. 185-186

Předchozí Fidibus

Následující Kucně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1