Zápor

[Drobnosti]

(pdf)

-

(V. N.) Po slovesích brániti, zapovídati, zakazovati, zapírati, zrazovati, stříci se musí být v závislé větě sloveso záporné. Na př.: Otec bránil synovi, aby neutrácel peníze. Střezte se, abyste nevešli v pokušení. Zapovídám, aby se nikdo neodvážil do lesa. Hoch zapíral, že to neudělal. Zrazoval jsem ho, aby to nedělal, a pod. Na pohled se to snad zdá podivné, ale pochopíme snadno, proč tu musí být věta vedlejší záporná, proměníme-li si takovéto podřadné souvětí v souřadné, tak aby místo věty závislé byla řeč přímá, na př.: Zapovídám: »Nikdo se neodvažuj do lesa!« — Hoch zapíral: »Já to neudělal.« — Střezte se: »Nevcházejte v pokušení!« a pod. Z toho je vidět, že smysl té druhé věty je skutečně záporný, a ten musí být ovšem zachován i při změně spojení souřadného v podřadné. — Jinak je tomu u slovesa nedovolovati, které má podobný smysl jako zapovídati a pod. Po něm může být ve větě podřízené sloveso kladné nebo záporné, ale s různým významem. Ke kladným výrazům »dovoluji ti, abys tam chodil« a »dovoluji ti, abys tam nechodil« (t. j. nesmusíš tam chodit) mohou být záporné paralely: »nedovoluji ti, abys tam chodil« (t. j. nesmíš tam chodit) a »nedovoluji ti, abys tam nechodil« (t. j. musíš tam chodit). — Podobně je tomu u výrazů nepochybovati, nemíti pochyby a pod., u nichž je také možné dvojí pojetí. Věty »pochybuji, že přijdeš včas« a »pochybuji, že nepřijdeš včas« (t. j. myslím, že přijdeš včas; tato druhá věta se ovšem v praxi snad ani nevyskytuje, stejně jako obdobné věty uvedené výše, ale aspoň teoreticky takové věty možné jsou) mají smysl různý, a různý smysl mají i věty s řídícím slovesem záporným: »nepochybuji, že přijdeš včas« (t. j. jsem jist, že přijdeš včas) a »nepochybuji, že nepřijdeš včas« (t. j. jsem jist, že přijdeš pozdě). Byli jsme dotázáni, je-li správná věta: »Nemáme nejmenší pochyby, že bychom vám nemohli poskytnouti tytéž výhody jako jmenovaný závod zahraniční.« Podle toho, co tu bylo řečeno, není zápor ve vedlejší větě správný, chce-li se tím říci, že jim ona firma může poskytnouti tytéž výhody. Musí ta věta tedy zníti: »Nemáme nejmenší pochyby (o tom), že bychom vám mohli poskytnouti tytéž výhody jako jmenovaný zahraniční závod.«

Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 2-3, s. 74

Předchozí Za v pánu zesnulé

Následující Ždímati