»Jeden z nejlepších lidí«

J. Z. (= Josef Zubatý)

[Hovorna]

(pdf)

-

Výborný znalec dějin českého jazyka v psaní, v němž vyjadřuje souhlas s mým výkladem v 1. č. »N. Ř.«, přidává, že »není výklad úplný«; brusiči totiž »místo »jeden z nejlepších básníků« doporučují »básník z nejlepších« — a právě o tomto hlavním výrazu čtenář se výkladu nedočká«. Přiznávám se, že jsem této náhrady za »jeden z nejlepších« neznal; zdá se, že mimo brusy tištěné jsou ještě brusičská ústní podání (posilovaná podle potřeby červeným inkoustem), o nichž nevíme my, kteří jsme chodili do školy před 50 lety. Teď ovšem rozumím také »oné z nejbolestnějších pražských afér« na str. 5.; když jsem tuto větu četl, skoro se mi zdálo, [94]že to je tisková chyba. Tak tedy »básník z nejlepších«: to je asi kříženec potřeby, míti ve větě slovo, na němž by bylo viděti pád, a strachu z číslovky »jeden«, kde není možná při ní na prsty počítati. Škoda, že se těchto krás nedočkal náš básník z nejlepších; byl by v nich našel »perly z nejvzácnějších« do úst profesora Kostlivého nebo Tajemného muže; a k tomu výrobky z doby nejnovější, ne perly zašlé stářím, jakými se musil spokojiti.

Jiný čtenář m. j. o téže věci psal redakci »N. Ř.« ve dnech, když se 1. č. dotiskovalo. Zdálo se mu, že vypuštěním číslovky někdy »povstane leda nesmysl, proti němuž se vzpírá jazykový cit každého myslivého Čecha«. Uvádí příklad z knížky, v níž učitel na střední škole najde »sbírku themat, osnov k úkolům i ukázek úloh vypracovaných« ke slohovým cvičením. V líčení měsíce listopadu tam čteme věty: »Po krásném létě, po říjnu, měsíci ještě příjemném, nastává v přírodě nevlídný a smutný čas — listopad. Celá příroda hlásá, že se přiblížil z nejsmutnějších měsíců«. Kdo se přiblížil? A odkud že se přiblížil? Učí-li někteří profesoři na středních školách takto psáti, nedivme se, že z per mladších spisovatelů pak takové věty splývají i na papír neurčený školním úkolům. Píši o některých profesorech: také oba pánové, jichž se zde dovolávám, učí na středních školách a našlo by se jiných jim podobných ještě mnoho. —

V hlavě »O umučení Božím« říká kdosi v stč. Passionále Petrovi: »Zajisté ty jsi jeden z Ježíšových učedlníkuov«; o málo výše k němu praví »poselnice« (děvečka) věrněji podle slov Písma: »A ty jsi z učedlníkuov člověka tohoto«. Neměl jsem k tomuto místu po ruce všech rukopisů, ale z těch, do nichž jsem nahlédnouti mohl, i ze starých tisků Passionálu se zdá, že čtení s jeden smíme předpokládati již pro původní české zpracování ze 14. st.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 3, s. 93-94

Předchozí Dle, podle, vedle

Následující Kolikoslabičný — kolikaslabičný