Časopis Naše řeč
en cz

Stopěruntík

[Drobnosti]

(pdf)

-

(S. H.) — Jeden čtenář NŘ. se táže, jaký je smysl jména Stopěruntík (resp. Stopěpuntík), kteréhožto pseudonymu užil, jak je nyní všeobecně známo, Petr Bezruč. Vydal brožurku hřímající proti některým násilím, kterých se (podle Bezruče) dopouštějí Češi z království na češtině moravské, a dále proti české zálibě v titulech. O této brožurce bylo v NŘ. obšírně referováno v VIII, 148—153. Jméno Stopěruntík se po prvé objevilo na této brožurce již zkomolené tiskovou chybou na Stopěpuntík, teprve později bylo opraveno. Klíč k pochopení výrazu Stopěruntík nám dávají poslední verše poslední básně Bezručových Slezských písní (objevují se teprve ve vydáních od r. 1919):

z bodláčí, z pokřivy nehezké,
z trní a ze slz byl uvit — (t. věnec mých písní)
sto Pieronów! byl ze Slezské,
já jinak neuměl mluvit…

[72]Sto Pieronów je asi takové zaklení jako naše u sta hromů. Poláci říkají na př. by cię sto piorunów (pieronów) zabilo! a mají sloveso piorunować s významem ‚proklínati‘. Též v slovenštině perun, peron, parom značí ‚hrom‘. Na Slovensku se také může říci sto bohov sa do tebe páralo (= sto hromů ať do tebe uhodí), z toho vzniklo docela i sloveso stobohovať ‚proklínati, klíti‘. Podobně si Bezruč z výrazu sto Pieronów utvořil vlastní jméno Stopěruntík, jemuž zároveň dal hláskovou podobu českou.

Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 2-3, s. 71-72

Předchozí Přispěvatel

Následující Šaty, které bručí

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1