Časopis Naše řeč
en cz

Protilist

[Drobnosti]

(pdf)

-

(V. R.) O slovech složených s příponou proti- vykládala NŘ. už několikrát, podrobněji v 11, 192. Za správná možno z nich uznávat ta, jež vznikla z původního spojení jména s předložkou, na př. protimyslný (= co je proti mysli), protivládní (= co je proti vládě) a pod. Ale valná většina slov složených s předponou pťoti-, kterých se dnes užívá zvláště v obchodní a úřední mluvě, vznikla mechanickým napodobením německých slov, složených s předponou Gegen-. Kde máme výraz český, není třeba sahat k takovým nečeským složeninám, a proto na př. místo protislužba (něm. Gegendienst) píšeme správně odsluha, odsloužení, vzájemná služba, [71]místo protilehlý stačí protější, protivný, opačný, místo protistrana třeba říkat po česku protější nebo protivná strana, a pod. Slovo protilist je také nečeský překlad něm. Gegenschein a mohlo by se dobře nahraditi slovem průpisek. Nejčastěji se označuje tímto jménem potvrzení o dodávce, již provází dodací list a »protilist«. Protože bývá text obou těch listin podobný, bývá pořizován »protilist« průpisem. Zdrobňovací přípona slova průpisek by tu měla tedy funkci, rozlišit průpis v obecném smyslu a průpisek ve smyslu užším. I to je v duchu našeho jazyka, neboť zdrobňovací přípony často rozlišují význam slov, na př. zápisky (= paměti) a zápisy (= poznámky vůbec), hodinka (na př. zvoniti hodinku někomu) a hodina, kohoutek (u ručnice) a kohout, plecko (druh masa) a plece, stánek (budka prodavače a pod.) a stan atd. Proto by se jistě jen doporučovalo, psáti místo nečeského protilist spíše průpisek, třebas i to je slovo docela nové. Význam potvrzení, který snad v něm zatím leckomu chybí, by se v něm vyvinul časem sám od sebe. Každé slovo má totiž ten význam, který usus se do něho vkládá. Vědí snad naši čtenáři o jiné náhradě za slovo »protilist«?

Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 2-3, s. 70-71

Předchozí Potulný

Následující Přispěvatel