Neboť — protože

[Hovorna]

(pdf)

-

(Oktavánka.) Mezi příčinnou větou se spojkou neboť a se spojkou protože není podstatného rozdílu, pokud jde o obsahový poměr takovýchto vět k větě řídící. Můžeme říci stejně, bez nejmenšího rozdílu ve smyslu: »zůstanu doma, neboť prší« a také »zůstanu doma, protože prší«. To platí ovšem o většině případů souvětí souřadného a podřadného také, že tutéž myšlenku můžeme vyjádřiti buď paratakticky nebo hypotakticky. Rozdíl mezi oběma druhy souvětí bývá často jen historický, t. j. záleží v původu spojovacího výrazu (na př. protože = proto + že, které je původem vztažné zájmeno ježe, kdežto neboť je složeno z ne = dokonce, [167]bo = zajisté + ti, spojení je tu tedy vlastně bezespoječné, asyndetické, a tedy souřadné), často jen formální; na př. při formě podřadné lze pořádek vět převrátit (protože prší, zůstanu doma), při formě souřadné (zůstanu doma, neboť prší) nikoli; při formě podřadné je možné spojení korelativní, t. j. v řídící větě může býti ukazovací zájmeno n. příslovce, které jaksi anticipuje formálně obsah podřízené věty (proto zůstanu doma, že prší), při formě podřadné této souvztažnosti nebývá atd. O těchto formálních kriteriích mezi souvětími souřadnými a podřadnými je výklad v mluvnici Gebaurově-Ertlově (1926) II, § 577.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 7, s. 166-167

Předchozí Mapa

Následující Svy