Předsevzíti, výpis – výtah

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. R.) je původem složený výraz »před se vzíti, vzíti něco před sebe«. V jazyce starším bylo nesložené »vzíti před se« ještě dosti časté; na př. »cokoli před sebe berou a činí« (Kral., vykl. na Izai. 54, 7). Největšího rozšíření došel a v jedno slovo splynul výraz »před se vzíti« v stol. 16. Pokud složené sloveso předsevzíti žilo plným životem, byly v užívání všecky jeho tvary, které se pro význam nedokonavý doplňují ovšem z tvarů slovesa bráti; tedy předsevezmu i předseberu, předsevzíti i předsebráti atd. Dnes je však sloveso předsevzíti již na vymření; v živém jazyce zbylo z něho jen podst. jméno slovesné předsevzetí, uchovávané vlivem církevním (dobré, zlé předsevzetí), knižně se drží mimo to tvary předsevzal, předsevzíti, zřídka kdy jiné, tvary nedokonavé předseberu atd. zanikly docela. Význam slovesa předsevzíti je patrný i ze složeného výrazu, z něhož vzniklo, »vzíti něco před sebe«, i z podstatného jména předsevzetí; »předsevzíti« znamená »něco si usmysliti, umíniti, k něčemu se rozhodnouti« a p. V řeči kancelářské a zvláště v novodobých překladech zákonů německých stává se sloveso předsevzíti pohodlnou náhradou něm. slovesa vornehmen a vtiskuje se mu význam »vykonati, provésti, podniknouti« a p.; píše se pak na př. o předsevzaté prohlídce, předsevzíti něco proti životu náčelníka státu a p. Nezamítáme sice sloveso »předsevzíti« jako chybné, ale také ho nedoporučujeme; je to výraz dnes už zastaralý a jeho tvarová soustava je kusá. Užívá-li se ho však přece, měl by se mu ponechávati význam, který mu po právu náleží. Řekneme-li, že byla prohlídka vykonána, je to mnohem určitější, než když se řekne, že byla předsevzata; to může znamenati podle nynějšího užívání sice totéž, ale také jen pouhý úmysl, rozhodnutí, k jehož provedení ani nemusilo dojíti. — Mezi slovy »výpis« a »výtah« jest ten rozdíl, že výpis znamená kus textu odněkud, z většího celku (na př. z knih pozemkových, z matriky a p.) věrně opsaný, kdežto výtahem rozumíme text reprodukovaný ve formě zhuštěné (výtažek, extrakt), na př. stručný obsah listu, přednášky, kázání atp.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 9, s. 286

Předchozí Potáceti se

Následující Půhon