Obchod »s něčím, v něčem, něčím«

Josef Pazourek, R.

[Drobnosti]

(pdf)

-

Podle původního významu slova obchod je vazba »obchod s něčím« nejsprávnější, o to není sporu. Obchodníci v dřívějších dobách vskutku »obcházeli« dům od domu »se zbožím«, a tato předložková vazba přenesena pak i na podstatné jméno »obchod«, od slovesa »obchoditi« odvozené. Ale poměry se změnily, obchody mají stálá sídla a odběratelé tu sami obchodníků vyhledávají a zboží od nich kupují. Tuto změnu poměrů hleděl i spisovný jazyk vystihnouti; vznikly pak u slovesa obchodovati, odvozeného od podstatného jména obchod, mimo vazbu »obchodovati s něčím« další vazby »obchodovati v něčem« a »obchodovati něčím«. Nové tyto vazby se uchytily zpětným odrazem i u podstatného jména obchod a nyní se zvláště často píše vazba »obchod něčím«.

Domnívám se, že nebylo by radno, lpíti jen na starší vazbě »obchod s…«, a nutno připustiti i vazbu novou »obchod něčím«, ovšem, pokud by vazba ta nebyla zřejmě nesprávná a proti duchu jazyka, a toho o ní říci nelze. Dnešní sloveso »obchodovati« má svůj vlastní pojmový obsah, odlišný od původního slovesa »choditi« nebo »obchoditi«; znamená tolik jako kupovati a prodávati, tržiti, kupčiti, kterémužto změněnému významu přizpůsobila se nová vazba »obchodovati něčím«.

Že se sloveso »obchodovati« vymaňuje z původního významu »obcházeti«, svědčí i ta okolnost, že se slovesa obchodovati užívá velmi často bez jakéhokoliv předmětu a píše se na příklad »obchodovati dobře, obchodovati s cizinou« a j., kdežto u slovesa »obcházeti« ve smyslu kupecky obcházeti vždy se připojuje, s čím se obchází.

Ostatně nabádají i některé zřetele praktické, abychom vazbu »obchodovati s něčím« hleděli obmezovati. Nezní zajisté pěkně, napíšeme-li »obchod s Prahou s cukrem«, nemluvě ani o nejasnosti tohoto obratu, na příklad ve spojení »obchod s africkými černochy«. A co si počíti s výkladem vazby »obchod s pozemky«? S těmi se přece neobchází!

Po mém mínění je vazba »obchod něčím« i vhodnější než »obchod v něčem«, jež vznikla umělou výpomocnou konstrukcí, že obchodník obchází nyní ve zboží, když už neobchází se zbožím. Možná, že tu měla vliv i němčina.

Ještě lepší jest arciť vazba adjektivná »obchod obilný, solný, železný« a pod., ale vazby té se často užíti nedá, nebo nebývá někdy dosti výrazná.

Konečně připomínám, že Z. Winter, který měl hojnou příležitost seznati starší vazby v oboru obchodním a si je osvojiti, užívá ve svých »Dějinách obchodu a řemesel v Čechách v XIV. a XV. století« mnohem častěji obratu »obchod něčím, obchodovati něčím« než vazby s předložkou s; mimo to píše často u slova obchod i obrat adjektivný, neužívá však vůbec, pokud jsem postřehl, obratu »obchod v něčem, a obchodovati v něčem«. (Píše však též »tržiti v ptácích«, srov. tamtéž str. 320.)

Josef Pazourek

---

[63]Vazby obchod něčím Jungmannův Slovník ještě nemá; má jen vazbu obchod s papírem (v mluvě lidové až dosud obvyklou) a obchod v obilí (kterou Brus matiční opírá doklady z Haranta a z Veleslavína). Podle toho je vazba obchod něčím původu pozdějšího a vznikla asi, nemýlíme-li se, z přílišné úzkostlivosti před chybou, která vedla, jako v mnohých případech jiných, k chybě nové. Říkalo se nesprávně (a říká se namnoze dosud) zatřásl s ním, oháněl se s motykou, pracujeme s rukama, místo zatřásl jím, oháněl se motykou atd. Podezřelým z této chyby stalo se pak nejspíše přimočarým oprávcům i rčení obchod s něčím, přibrána na pomoc i logika, která se domnívala viděti v určovacím podst. jméně instrumentál prostředkový (podle kupčiti něčím, v. 3. vyd. Brusů matičního), a tak vazbu obchod s něčím vytlačovala vazba obchod něčím, ač u slova obchod byla předložka »s« i etymologií slova i zvyklostí oprávněna.

Slov a výrazů obvyklých a v jazyce ustálených jest šetřiti tak, jak se ustálila, a nikdo nemá práva jich měniti z důvodů rozumových nebo jiných. Užíváme v každodenní řeči množství slov, která by se nám musila zdáti nevhodnými a nesprávnými, kdybychom je podrobili kritice rozumové. Jak bychom mohli mluviti o papírové zlatce, když zlatka znamená minci zlatou, jak o ocelovém peře, když pero značí brk, jak o sirkách, když jsou bez síry? Jak bychom mohli zápasiti se smrtí, s překážkami atd., když jich za pasy nechytáme, jak se na někoho slovy kasati, když při tom rukávů nevykasáváme? Věci a zřízení se dobou mění, ale slova, kterými jsme si navykli je označovati, přetrvávají jejich proměny. A tak říkáme a budeme i dále říkati obchod s něčím a p., třeba že už naši obchodníci se zbožím neobcházejí.

Že při vyjadřování myšlenek může vzniknouti nejasnost, nedorozumění nebo dvojsmysl, toho svědky býváme dosti často. Je pak věcí nikoli jazyka, nýbrž slohové obratnosti osoby mluvící, aby se volbou prostředků výrazu neurčitému nebo nejasnému vyhnula. Je-li výraz vésti obchod s africkými černochy nezřetelný, můžeme se vyjádřiti výrazem nebo opisem určitějším (to by záleželo na souvislosti textové), po případě můžeme užíti vazby vésti obchod v něčem, která vznikla zajisté nějakou významovou analogií, na př. podle kupčiti v něčem, doloženého již v 15. stol., ujala se v jazyce a je tedy stejně dobrá jako obchod vésti s něčím.

R.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 2, s. 62-63

Předchozí Obdati

Následující Josef Zubatý: Smečky