[Hovorna]
-
(F. R.) mají jméno po nějakém Fabianovi. V staré době se cizí f u nás měnilo v p (pila ze stněm. fila, Feile, luciper z Lucifer, postiti se z něm. fasten atd.); tvar Pabian (asi 2 slab.) z lat. Fabianus je v st. č. doložen (Gebauer, Hist. ml. 1, 441). Přehláskou před měkkou slab. z Pabjanici v češtině musilo vzniknouti Paběnici, Paběnice (v Polsku, v býv. gub. piotrkovské, je město Pabianice, kterému říkají také Fabianice).
Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 6, s. 188
Předchozí Odbaviti
Následující Pane Brožku!