[Answers]
-
(A. K.) je slovo nové a zbytečné. Bylo utvořeno v náhradu za sloveso odbýti, když se myslilo, že odbýti něco smí znamenati jen vykonati něco ledabyle (v N. Ř. IV, 311). »Slavnost byla odbavena bez nehody« je totéž co »slavnost se vykonala bez nehody« anebo »odbyla se bez nehody«. — Je-li třeba činiti rozdíl mezi přeložením úředníka na trvalo a přeložením na čas, není třeba sahati hned k slovesu odveleti (abkommandieren), nýbrž stačí tu zpravidla sloveso »přikázati někoho někam«, jehož se právě v tom smyslu i úředně užívá. — O příd. jménech jako beznáročný, nenáročný bylo v N. Ř. už vykládáno; rovněž o skloňování vlastního jména Švec (I, 221). Důvod, proč se nositelé tohoto jména brání náležitému skloňování, Švec, Ševce, je citový; slovo »švec« nabylo zbarvení poněkud posměšného a brání se mu přes chválu Havlíčkovu (»Tys bratr náš«) i ševci skuteční. — Slovo nicka je utvořeno z výrazu »nic« tak jako podobná slova »pětka, čtyrka, desítka« a j.; chybného na něm není nic, ale je zvykem užívati za ně v počtech raději slova »nula«. Slova »nicka« se užívává spíše v smyslu přeneseném; to je také taková nicka. — Přípona -enka je na místě tam, kde je základem slova příčestí trpné, neboť přípona -ka (k muž. -ec) má význam zpodstatňovací; tedy na př. to, čím je něco stvrzeno, je »stvrzenka«, věc myšlená je »myšlenka«, voda pálená je »pálenka« atd. Od slov jako »stvrzenka« se pak odvozuje přípona -enka a tvoří se jí napořád a bez rozmyslu nová slova na označení různých průkazů, lístků a p.; o -enkách a proti nim bylo v N. Ř. psáno už mnohokrát. — Není-li v Pravidlech psaní kvečeru předepsáno, sluší psáti k večeru. — Zájmenem kdo se ptáme jen na osoby (v. Gebauer-Ertl § 695).
Naše řeč, volume 6 (1922), issue 6, p. 188
Previous Obrovice
Next Paběnice