[Hovorna]
-
(K. L.) Ptáti se linguisty na úsudek o tomto poštovském výtvoru je věc trochu nebezpečná, neboť jemu se vynoří především jako nejbližší příbuzný tohoto výrazu slovo plátno. Plátenka je něco z plátna; někde tak říkají podle Kotta plátěné sukni, spodničce, a kdyby se nebylo v stč. příd. jm. plátněný zkřížilo s příd. jm. plátenný v tvar plátěný, nenosili bychom v létě plátěnky, nýbrž plátenky, jako dosud nosí na moravském Slovensku plátenice. Ale na tyto součásti garderoby asi nemyslil tvůrce slova platenka, leda by byl omylem zkrátil kmenové a podle vzoru platénko v Pravidlech čes. pravopisu. Měl tedy na mysli slovo plat, prostředek, kterým se platí. Ale pak spáchal »platenkou« hřích proti české mluvnici. Jako to, co se udí a je uzené, slove uzenka, a ne udenka, jako to, čím se něco stvrdí a je stvrzeno, slove stvrzenka a ne stvrdenka, tak i to, čím se platí a co je průkazem placení, nemůže slouti platenka, nýbrž placenka. Z toho ovšem nebudiž nám podkládáno, že bychom se za zavedení placenek přimlouvali; své mínění o -enkách jsme už pověděli několikrát. O slově platenka píšeme jen, že jsme byli o to požádáni, a snad také proto, aby nedošlo ke kolisi s ministerstvem nár. obrany, kdyby snad zavedlo plátenice n. plátenky na léto u vojska.
Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 4, s. 127
Předchozí Pačmáky
Následující Povinnosti sobě uložené