»Básně V. Dykovy«

[Hovorna]

(pdf)

-

Jak to čísti? Básně Viktora Dykovy či Básně Viktorovy Dykovy či Básně Viktor-Dykovy (jako George-Sandovy?). Tuto svatovšetečnou otázku dává nám moravský čtenář, žádaje za rozřešení této a podobných jiných záhad ještě složitějších, jako Filosofie F. X. Šaldova atd. Těžká odpověď. Odpovíme-li po pravdě, že výraz básně V. Dykovy nečte se v Praze žádným z nadhozených způsobů, nýbrž prostě »básně vé Dykovy«, snad nám neuvěří. A přece je to pravda, neboť v pražské literární a knihkupecké hantýrce není Františka Xavera Šaldy, nýbrž ef ix Šalda, právě tak jako zde máme ef vé Krejčího a ef es Procházku; známý Jiráskův román se jmenuje ef el Věk, a sázíme na to, že nejeden český vzdělanec, který zná knihy jen po titulech, ani neví, co to »ef el« znamená. Při tomto způsobu výslovnosti pochopí zajisté náš moravský tazatel, jak mohou naši pražští spisovatelé psáti Filosofie F. X. Šaldova, nová sbírka F. S. Procházkova atp. Všude jinde jsou ovšem zkratky na to, aby se to, co v písmě jest zkratkou naznačeno, ve skutečné výslovnosti proneslo plným jménem. Kdo tohoto samozřejmého účelu zkratků je si vědom, bude čísti psané V. Dyk jako Viktor Dyk, F. X. Šalda jako František Xaver Šalda a takto čta, nebude psáti Básně V. Dykovy, Filosofie F. X. Šaldova, nýbrž Básně V. Dyka, Filosofie F. X. Šaldy anebo Básně Dykovy, Filosofie Šaldova atp. Pražská literární čeština bude pak ovšem o jednu papírovou ozdobu chudší.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 1, s. 31

Předchozí Josefinský, Josefov, Josefovský

Následující Vápnodusík, železobeton