Germanismy a jiné nesprávnosti

Tom. Planský

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době se hemží noviny slovem rámec. V rámci zákona, v rámci nařízení, dohody, potřeby atd. čteme každý den několikrát, ač bychom se snad mohli obejíti i beze všech těch rámců jako dosud a říkati: podle zákona, podle dohody a pod., anebo, je-li potřebí slova významnějšího, na př. v mezích zákona. Je to ovšem něm. im Rahmen des Gesetzes. I samo slovo rám, rámec je německé, ač je u nás doloženo již z 15. st.; dostalo se k nám asi s německými soukeníky.

Také sloveso podvázati řádí v novinách i ústech našich politiků. »Zemědělec neměl odnikud uznání a svoboda jeho práce byla podvázána«, naříká Venkov 25./3. 1919. — N. Politika 31./8. 1919 píše: »Namnoze byl stávkami také železniční ruch podvázán« atd. atd., a mnoho jiných příkladů bylo by lze uvésti. Mne to sloveso přímo bolí, připomínajíc mi podvázanou ránu, podvázaná křídla ubohé drůbeže na trhu, podvázanou bradu při bolení zubů nebo dokonce bradu nebožtíkovu! Nestačila by slovesa ztěžovati, zkracovati, mařiti, tlumiti, překážeti, vaditi a jiná pod. významů? Také podvázati v těchto významech není nic jiného než něm. unterbinden.

Přijíti na něco = »najíti něco náhodou nebo delším hledáním, shledati se s čím« jest rčení obvyklé, ale sotva správné ve větě (Venkov 16./5. 1919): »Na Slovensku přijde každý na svůj účet,« což znamená, že tam každý vydělá, o nic v obchodě nepřijde, se svým účtem se shledá. To není nic, než slovní překlad něm. auf seine Rechnung kommen. Totéž lze říci o větách jako »každý den války přichází říšské pokladně na 100 milionů marků« (Nár. l. 1917, č. 247) = jeder Tag kommt dem Reichsschatz auf 100 Mill. Mark zu stehn, kde by se řeklo po česku, že každý den stojí pokladnu 100 mil.

Ledový medvěd se vyskytl ještě 10. dubna 1919 v Našich novinách a neroztál, ač již jinde u nás ani sněhu ani ledu nebylo! Je to nejapný překlad něm. Eisbär; naši přírodopisci píší správněji lední (nebo polární) medvěd.

[108]Pískati se může na všelijaké instrumenty, prý i na kudlu, ale nevím, může-li se pískati také na výhody politiky, jak 19./12. tvrdí Venkov, píše: »Národ píská, vážně řečeno (!), na všecky domnělé výhody politiky okrajových států.« Takovému »pískání« rozumějí jen Němci (něm. pfeifen auf etwas), Čechové prostě »kašlou« na výhody některé.

Položiti vejce mohu, ovšem opatrně, ledakams, ale slepice vejce neklade, nýbrž je snáší a pak třeba vysedí na hnízdě. A přece praví Venkov: »Vejce položeno a nutno čekati, zda bude vyseděno.« Toho se asi nedočká. Že »vejce klásti« místo »snášeti« je něm. Eier legen, učili se již naši pradědečkové.

Povedený germanismus spáchán v »Nár. listech« 20./3.: »Polský tisk pořádá systematicky nepřátelskou kampaň proti naší republice, posluhuje si při tom těch (! kterých?) nejhanebnějších pomluv.« Ovšem: něm. sich einer Sache bedienen (po česku = něčeho užívati).

Germanismus jest také: »Profesoři dosud nedostali vyplacený čtvrtletní drahotní přídavek« místo českého: »nedostali dosud drahotního příspěvku,« nebo: »profesorům nebyl dosud vyplacen dr. příspěvek.« Kdyby byl vyplacen, jistě by jej dostali! (Nár. listy 17./2.). A zase (N. politika 11./2.): »Za dva dni dostane (manžel) zaplaceno od stavitele«. Něm. bezahlt bekommen.

Rčení »vázati, poutati na lůžko« jest též nečeské, vypůjčené od Němců. Pravý Čech jistě neřekne (jako Nár. listy 30./1. t. r.): »Nicméně bude umělec vázán nějaký čas na lůžko,« nýbrž: »poleží si nějaký čas, bude museti tráviti n. čas na lůžku, nebude moci n. čas z lůžka povstati,« nebo tak nějak. Ještě že »náš« novinář nenapsal »uvázaný na lůžko« = an’s Bett gebunden.

»Přiskočiti na pomoc« (Nár. listy 8./9. m. r., = něm. beispringen) Čechové dosud neříkali, jim stačilo »přijíti, přispěchati na pomoc«.

Padesátiny, šedesátiny, sedmdesátiny slavných mužů oslavují naše časopisy každou chvíli, neuvažujíce, že ta slova v početnicích značí ¹/₅₀, ¹/₆₀, ¹/₇₀ něčeho. Nezbývá tedy nic jiného než oslavovati, musí-li to již býti, padesáté, šedesáté… narozeniny nebo 50., 60. výročí narozenin. Tvary na -iny jsou jen mechanické napodobeniny slov narozeniny, jmeniny a měli bychom se jich vystříhati již pro jejich dvojvýznamnost.

Suggerovati někomu něco říká se velmi často zbytečně, ale ve větě »(Stach) šel naprosto zmaten a suggerován« zajisté chybně.

Taženost se zlíhla v 1. č. Cesty, kde čteme: »Výměna cizích peněz, kuponů, tažeností«. Míněny tím asi tažené cenné papíry!

[109]Něco pro nastávající čtenářky. »Dva bratří, 29 a 30 letý, nájemce dvora v již. Č., vdovec, otec dvou děvčátek, mladší 5 let, dobře situovaný, druhý svobodný, vrátivší se z vojny, hodlají se oženiti. (Venkov.)

Naše řeč, volume 4 (1920), issue 4, pp. 107-109

Previous Vázané listiny

Next Moniha