Přechodník minulý

[Hovorna]

(pdf)

-

(R. St.) Že přech. min. obyčejně bývá od sloves dokonavých, je proto, že vyjadřuje děj dokonaný před dějem slovesa hlavního; dokonavým přechodníkem se naznačuje jen sám předchozí děj, ať trval dlouho či krátko (na př. slovy »sebravši pachole Jabotovo střely vrátilo se k svému pánu« 1. Sam. = 1. Král. 20, 38 se praví, že střely byly sebrány, nic o trvání toho děje). Z toho ovšem neplyne, že by bylo chybou užíti přechodníku nedokonavého, kde má výslovně býti řečeno, že děj trval dlouho; na př. »kněz (Přemysl Otakar II.), kryv sě dlúho, musi (= musil) z země jíti«, Dal. 76, 6, »přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli«, Luk. 5, 5 (o lovu ryb). V. Gebauer-Ertl, § 826. Vždyť se vyjadřujeme stejně, užijeme-li místo přechodníku věty, ať podřadné či souřadné (když pachole sebralo střely, vrátilo se; celou noc jsme pracovali a nic jsme nechytili). Minulé přechodníky sloves nedokonavých byly i v starém jazyce dosti řídké; není tedy div, že znějí nezvykle nám, kteří jsme pozbyli citu pro přechodníky (zvláště minulé) vůbec a učíme se jim ve škole a z knih.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 7, s. 223

Předchozí Polsko, Polska

Následující Roupy