Časopis Naše řeč
en cz

Pištora

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. P.) Asi z lat. pistor »pekař« (pův. drtitel zrna na domácím mlýnku). Bývaly doby, že se lidé u nás rádi psávali po latinsku, překladem příjmení nebo jména řemesla. Také v Němcích; o českém nebo německém původu »Pištorů« by nás poučily teprv dějiny jejich rodu. Koncovka -a (napodobením jmen, jako Váša, Kouba, brácha atd.) často přistupuje u nás k cizím jménům (Lenfeld — Lenfelda, Öhl — Éla, helvít — helvita, feldwebl, fél — féla atd.). — Rous (psáno i po staru Raus) by mohlo býti příjm. české. V staré době bylo jméno národa ruského také v tvaru Rús (Raus, rauský; snad se střídala délka jako v pás pasu, hrách hrachu atd.); a jména národů se stávala příjmeními přistěhovalců a často i lidí domácích, kteří pobyli v cizině (Turek, Polák, Němec, Uher atd.). Tento výklad se nám zdá podobnější než pomýšleti na ptačí »rousy«. — Pexider sotva bude co jiného než něm. Pechsieder, »vařič smůly, smolař«.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 7, s. 222

Předchozí Penězokaz

Následující Polsko, Polska

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1