Časopis Naše řeč
en cz

Věstník záloženský

[Drobnosti]

(pdf)

-

vydávaný Jednotou záložen za odpovědné redakce dr. F. Illnera, má také rubriku: Očista jazyka, což jest jistě úkaz velmi potěšlivý a svědčí o osvíceném duchu redakce. Uvádíme tuto některé z návrhů v té rubrice podaných p. Jarosl. Šimáčkem, náměstkem tajemníka Jednoty záložen. Zavrhuje rčení: Společenstva s obmezeným ručením a místo něho doporučuje spol. o obmezeném ručení n. obmezeného ručení. Tímto druhým způsobem jest zapsána Občanská záložna ve Vídni. — Místo: Obč. záložna se sídlem v N. navrhuje se pouhé: sídlem (bez předložky s). Zcela správně. — Rovněž má Věstník zál. pravdu, neschvaluje-li předložky na ve vazbách: na vkladech, na zápisném, na podílech přijato, na daních, na darech ap. vyplaceno a žádá-li, aby se říkalo a psalo: přijato vkladů, podílů, vyplaceno daní, darů ap. — Když Spořitelní Obzor přinesl projev o českém názvosloví v peněžnictví, žádaje III. třídy České Akademie, aby na ně pamatovala při chystaném Slovníku jazyka českého, Věstník záloženský se k té žádosti připojil, ale upozornil na to, že věcí důležitější než odstraniti cizí slova fond reservní, pensijní, garanční, kurs, priority, obligace, renta, akcie, banka, provise, manipulace, porto, dubiosa, deposita, debitor, kreditor atd. jest očistná práce po stránce ducha jazyka, co do vazeb, úsloví, spojení vět. Doporučuje-li Spořitelní Obzor utvořiti poradní sbor z peněžních praktiků a jazykozpytců pro sestavení názvosloví obchodního a bankovního, míní Věstník záloženský, že jest dosti dobrých a cenných spisů v tom oboru vydaných (od Čeňka Kliera, A. Tománka, prof. Pazourka, řed. Fr. Procházky) a že možno tedy každému začíti s tou očistou u sebe sama. Za reservní fond zavedly některé ústavy název: základ záložní, za obchodní místo (pro třídní loterie) se navrhuje obchodna a za upisovací místo: upisovna podle vzoru: záložna, kteréž slovo se objevilo po prvé v Čase dr. Krásy ze dne 9. ledna 1861 na místě posavadní záložní kasy, utvořeno byvši však už dříve prof. dr. Jos. Durdíkem.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 1, s. 25

Předchozí Josef Zubatý: Vařící voda

Následující Divoké kvítí z novinářských luhů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1