Tento

[Short articles]

(pdf)

-

(X. Y.) Užívati zájmena tento místo osobního zájmena 3. os. je otrocké napodobení němčiny, která zde mívá zájm. dieser nebo derselbe. Čech neříká, že vítr »opíraje se o zbytky listí, sráží toto k zemi«, nýbrž »sráží je k zemi«. Stejně je nečeský zápis do třídní knihy, že žákyně »napsala o učitelích urážlivá pojmenování a neodprosila těchto«; Čech by řekl »neodprosila jich« (anebo ještě spíše »neodprosila je«, protože 2. p. u záporného slovesa již skoro vyhynul). Ve větě (z úlohy) »Nastaly dlouhé zimní večery s pohádkami, které nám vypravují naše babičky«, také bychom neopravovali »… s pohádkami. Tyto…«; nechali bychom ji bez opravy, anebo bychom napsali »… s pohádkami. Ty nám vypravují…«, nebo »Vypravují nám je…«. Zájmeno ten by zde mělo anaforický úkol, ukazovalo by výslovně na pohádky, o nichž byla předtím řeč, kdežto osobní zájmeno je by předmět prostě naznačovalo. Zájmeno tento by zde bylo možné, jen kdybychom ukazovali řečí nebo třebas i tělesným pohybem ne na pohádky vůbec, nýbrž na pohádky určité, na př. na pohádky Boženy Němcové, nebo na pohádky, které bychom potom zvláště vyznačili jako pohádky, které nám samým naše babičky vypravovaly. Bez nějakého takového přímého poukazu se zahnizďovalo u nás zájmeno tento asi jen proto, že němčina pouhého der užívá mimo skrovné zbytky jen jako členu. Ani starý jazyk, ani lidová mluva zájmena tento (nebo jeho lidových náhrad jako tenhle, tuten) způsobem, jaký se objevuje ve větách shora uvedených, neužívá a vyhýbá se jim dnes i čeština spisovná a dokonce i čeština úřední.

Naše řeč, volume 14 (1930), issue 6, p. 140

Previous Pension

Next Zvratná zájmena