Dlouze

[Short articles]

(pdf)

-

(V. J.) Rozdíl mezi slovy dlouze a dlouho je ten, že dlouze je příslovce způsobu (na otázku jak?), a dlouho příslovce časového trvání (na otázku jak dlouho?). Nejlépe vycítíme rozdíl při stejných slovesech, na př. dlouze hvízdal (dlouho hvízdal), dlouze si hleděli do očí (dlouho), dlouze ji líbal (dlouho); dlouze znamená dlouhým hvizdem, pohledem, polibkem (nebo při slovese trvacího děje i dlouhými hvizdy, pohledy, polibky), dlouho pak po dlouhý čas. Dlouho proto nelze spojovati se slovesem dokonavým (dlouho ji políbil). V starším jazyce se objevuje dlouze i o místní poloze (na př. město dlúze leží = táhne se daleko). Dnes je slovo dlouze dosti oblíbeno, a jako vše, co je právě v módě, objevuje se časem, kde není na místě, t. kde by mělo býti dlouho (na př. »naklonil se k němu a dlouze mu něco šeptal« Nár. l. 13. dub., příl. 3; dlouze mluviti a pod. v starší češtině znamenalo ‚rozvláčně mluviti‘).

Naše řeč, volume 14 (1930), issue 5, p. 110

Previous Dálava

Next Dominium