[Drobnosti]
-
(L. B.) Tímto slovem se místy na venkově označuje obecní nebo také poštovní posel (Kottův slovník je má 7, 366 od Kr. Městce, ale slýchali jsme je i jinde). Není to odvozenina od slova posel (v tom je e hybné a odvozenina od něho by tedy byla poslák), nýbrž od slovesa posílati, stč. posielati; v hláskách stč. by dnešní slovo poselák znělo posělák. Podobná odvozenina je poselačka u Veleslavína (posílka, posílání posla se vzkazem a pod.). Tvar posílák (V. Hánek, Zpovědnice, 1921, 20) je přizpůsoben slovesu posílati; původnější je tvar poselák, posělák se zkrácením kmenové samohlásky v odvozenině (také místo Veleslavínova slova poselačka dnes by se asi spíše říkalo posílačka).
Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 4, s. 92
Předchozí Malta, moltýř
Následující Sdělení redakce