Z našich časopisů

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Příspěvky »K české konjugaci« uveřejnil O. Hujer v 56. ročn. Listů filologických (356—61). První část je věnována nářečním tvarům přít. č. slovesa býti: 1. os. su, nejsu (na Moravě, v Čechách v nář. polenském, polnickém, podkrkonošském a ještědském), a podobně seš, nejseš, seme, sete, objevující se, kde sloveso býti je samostatné (neříká se nikde šel su, šel seš), jsou tvary vzniklé podle sloves 1. tř., jako nesu, neseš atd.[1] Část druhá se týká sloves museti, moci, chtíti, jež, jsou-li slovy nesamostatnými, určujícími (s infin. slovesa jiného) jen způsob nějakého slovesného děje (tedy slovesy modálními), objevují se v tvarech oslabených, jako musme, muste (v nář. ještědském, též u N. Postřekova), stč. móž, móžmy (móžme), móžte, nč. můžme u Semil (pod. i v slovenštině, srbštině, ruštině v nářečích), stč. chcmy (chcme), chcte, v dv. č. chcvě, chcta. Oslabenost těch tvarů má původ v jejich nesamostatnosti a obdobu ve změnách sloves sollen, wollen, mögen a müssen v němčině a lat. velle, posse v jazycích románských.

Bujný oř je mluva naše. Právě mne upozorňuje uhlíř, abych nezapomněl, že nyní jest nejvhodnější doba na usklepnění uhlí; uskladnění uhlí v létě je pro obě strany nejpohodlnější, neboť navagonování v době kampaně naráží na různé obtíže. Nebožtík profesor Tacl se tak rozčiloval, že obchodníci naloďují a vyloďují zboží, a rozhorleně prohlašoval, že jsme zcela pak oprávněni také vyhrncovat polévku a natalířovat si maso. Konečně proč ne? Vždyt tolik vlaků se už vykolejovalo, co vojska se ve válce vyvagonovalo! A nezuří právě boj o zaknihování pozemků? A když peníze se zaúčtují a krajiny se vyobrazí, proč bychom nemohli vinkoustovat pero, zaklíčovat dveře a v létě se rozkabátovat? Bujný oř je mluva naše. Bp. (Lid. nov. 14. srp. 1929.)

---

[1] Tvar sete jsem slyšel r. 1879 v Žiželicích u Chlumce n. C. Dnes, pokud vím, již tam nežije; zanikl vlivem školy a spisovného jazyka, jako zanikly v staré tvary utec, utecte, které jsem v téže době slýchal v blízkém Král. Městci.

Z.

Naše řeč, volume 14 (1930), issue 3, p. 66

Previous Jiří Haller: Paměti

Next Josef Zubatý: Bohatost jazyka