[Drobnosti]
-
(J. R.) se v Praze říkávalo karlínské invalidovně; bývalí vojáci, které následky zranění učinily práce neschopnými, bývali přijati »do pindíka«, jiní si »do pindíka« chodili nebo posílali pro malou měsíční podporu jim povolenou a pod. Odkud to slovo pochází, nevíme; možná, že v něm ani nevězí nic slušného. Pinda v jižních Čechách říkají německému pfennigu, v zlodějské řeči pind jsou hodiny, Pindula je známo jako jméno vrchů, někde tak říkají koze a pod. (Kott 7, 237; 9, 222; Přísp. 3, 256; 647).
Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 2, s. 44
Předchozí Není pravdou, že…
Následující Pozůstávati