[Drobnosti]
-
(J. K.) V bankovnictví se v posledních letech ujímá rčení proplatiti, propláceti směnku s významem ‚zaplatiti sumu, na kterou směnka zní‘; tím dlužník splácí dluh a vyprošťuje se ze svých závazků. Směnka se tím béře z oběhu, do kterého by ji věřitel jinak mohl uvésti, a vrací se k dlužníkovi. S tím se vším podle prof. dra Hermanna Otavského, jejž jsme požádali o věcný úsudek, nelze uvésti v soulad známé významy předložky pro-; na místě jest rčení směnku vyplatiti, vypláceti. Právě tak vyplácíme, t. ze všech závazků vyprošťujeme zástavu, jíž jsme se zaručili za dluh, vyplácíme na poště listy a jiné zásilky, t. zbavujeme je závazků, jinak na nich váznoucích (leda mimo plat za dodání); zástava, poštovní zásilka se volně vrací k osobě, od které vyšla, anebo se dodá volně osobě, které byla určena. Stejnou představu vyjadřují cizí jazyky franco (volně, svobodně), něm. den wechel einlösen (Einlösungspapiere jsou papíry výplatné nebo výkupné, jako v poštovním názvosloví něm. Freimachungsgebühr je po česku výplatné). Francouzi zde vedle slovesa payer (platiti, angl. to pay, payment) užívají též obdobných výrazů rembourser la lettre de change (zpět zaplatiti, vyplatiti směnku), též retirer (vzíti zpět). Místo vypláceti, vyplatiti říkáme také zaplatiti směnku, čímž se prostě vyjadřuje zaplacení sumy, na niž byla směnka vydána.
Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 1, s. 23
Předchozí Obdati, obdávati
Následující Špejl