Vyčiněná kůže
[Short articles]
-
(13, 120) K našemu článečku se nám dostalo vydatného poučení zejména laskavostí redaktora Baťovy Služby veřejnosti p. A. Cekoty a p. Ot. Červeného, konsulenta min. obch. v. v., jenž nám poslal mimo své poznámky 2. a 3. sv. Technol. sborníku s pojednáním inž. J. Jetmara »Kožní průmysl«. Z listů p. redaktora Cekoty se dovídáme, že se na Slovácku a Valašsku o vydělávání kůže v řeči běžné užívá jen slov činiti, vyčiniti (vl. číniti, vyčíniti) a jejich odvozenin; o kůži dobře vydělané se tam říká, že je »dobrého činu«; ale slovu vydělati, vydělávati se tam rozumí i ve smyslu na př. v Čechách běžném. Podle výkladu vedoucího inž. Baťovy koželužské laboratoře p. Bělavského slovo činění »podle názvosloví české normalisační komise koželužských chemiků označuje pochod přeměny surové kůže v useň, a to buď roztokem solí chromitých, nebo třísliv, vždycky však proces dějící se v mokru« (tedy to, čemu se v Čechách a bezpochyby i ve veliké části Moravy odedávna říká ‚vydělávání‘). »Vyděláváním rozumí se úprava celé kůže, tedy práce konané i po vyčinění, jako je mazání, žehlení atd. Tyto termíny jsou však mladé, neboť komise je zavedla nedávno, když shledala, že českých výrazů pro koželužskou práci vlastně není. Brala je přirozeně z dílenského života.« S tím se v podstatě srovnává pojednání inž. Jetmara, v němž stále čteme o činění, vyčinění, vyčiňování, i načinění (t. asi nedokončeném vyčinění), dočiňování, pročinění kůže; je poučné ovšem, objeví-li se při tom nedopatřením i věta, že »také kůží mořských zvířat… vydělává se velké množství« (34), nebo s vědomou nedůsledností věta »činění neboli vydělávání holin (vrstvy kůže pod pokožkou) provádí se různými činivy.«
Z toho ze všeho vidíme, že se stalo, co jsme naznačili na str. 120: slovem nářečním bylo v novém názvosloví vytlačeno slovo staré, odedávna užívané v jazyce spisovném. Tomuto slovu se nerozumí, kde se užívá i v mluvě živé o kůži slovesa vydělati, vydělávati, kdežto naopak tomuto slovu rozumějí v kraji, kde se kůže ‚vyčiňuje‘. Proč se tvůrcové nového názvosloví dali tou cestou, nevíme; snad je vedlo učení bývalých brusičů, že dělati i se svými složeninami je slovo nesprávné, které stůj co stůj musí býti nahrazeno slovesem činiti. Jen mimochodem přidáváme, že také na př. Rusové v stejném smyslu o kůži užívají slovesa vydělať, vydělyvať.
Pro úplnost dodáváme, že slovesa dočiniti a vyčiniti o koželužské práci z lidové mluvy (Us.) se zkratkou Příbr., Příbram, uvádí Jungmann. Nepotvrdí-li nám nikdo, že se tak na Příbramsku opravdu říká nebo říkalo, nebylo by nemožné, že je zde nějaký omyl, vzniklý asi neporozuměním označení místa v Jungmannově prameni (Příb. = Příbor?).
Naše řeč, volume 13 (1929), issue 8, p. 191
Previous Vídeňské nové město
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1