Časopis Naše řeč
en cz

Středeční

[Drobnosti]

(pdf)

-

(F. K.) jako odvozenina slova středa (středeční číslo novin, schůze) nemá sice přirozeného základu, protože není slova středek, ale za nesprávné toto příd. jm. proto míti není třeba; Kott v Přísp. 2, 313 má doklad z Palackého, 3, 400 z Chelčického. Jiné možné tvary jsou střední (doloženo z Olomouckého evangeliáře 95Aa, 96a a z klem. rkpu XVII, A, 30) a středový; tyto oba tvary (druhého užíval na př. Rais, Kott, Př. 3, 400) snad příliš upomínají na slovo střed. Tvar středeční vznikl podle příd. jm. čtvrteční, páteční; takové vzájemné působení slov z téže významové skupiny, zvláště jsou-li sobě tak blízká, je ve všech jazycích časté (na př. bychom měli podle jiných jazyků indoevropských říkati nevět, ale podle čísl. deset říkáme devět). A stejně častý je zjev, že podle odvozenin utvořených ze zjevného základu vznikají i odvozeniny, které takového základu nemají; na př. k slovům kovář, barvíř je odvozenina kovárna, barvírna, ale říkáme také kavárna, mučírna, ač jmen kávař, mučíř není. Spor mezi slovy středeční, středový, střední (anebo vlastně mezi oběma prvními, protože slovo střední má již svůj ustálený význam) rozhodl by jen zvyk.

Naše řeč, ročník 13 (1929), číslo 8, s. 188

Předchozí Řemeslný, řemeslnický

Následující Švéda, Švejda a pod.

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1